Glosa: 50 let od okupace a DGI investování

Když se zeptáte svých rodičů, či prarodičů, co dělali 21. srpna 1968, tak Vám naprosto přesně řeknou kde byli a co dělali. Této věty jsme si v poslední době užili v TV a rádiu tolik, že už je to spíš klišé, než aby to bylo myšleno vážně.

Úvod

Dlouho jsem přemýšlel o čem by vlastně na toto význačné datum Českého státu (Československé Socialistické Republiky) měl na investičním webu být. Chtěl bych se zdržet politických věcí, což asi zřejmě v tomto případě nebude lehké… především, když nám po 29ti letech opět fakticky komunisté vládnou, ale pokusím se.

Předem bych rád řekl, že toto nebude klasický IG, či DGI, článek. Upřímně, sám zde na začátku nevím kam mě múza zavede. Ale ať již se  bude nit myšlenek ubírat jakýmkoliv směrem, tak ji nechám plynout… uvidím(e) kam nás to zavede.

Trocha historie

8:00 21. srpna 1968 – Vojska mají pod kontrolou všechny ulice Prahy – proto dnes vychází článek netypicky v 8 hodin ráno, nikoliv v osm večer.

Invaze (ať se to KSČM dnes snaží říkat jak chce, tak to prostě byla invaze!) vojsk Varšavšké smlouvy, přišla na žádost Komunistické strany Československa. Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků.^[27] Kvůli okupaci pak do roku 1989 zemřelo dalších 402 civilistů, nejvíce z nich při autonehodách.^[28] Invaze měla za následek také emigraci přibližně 100 000 lidí do konce roku 1969, dalších až 250 tisíc lidí pak emigrovalo do roku 1989.^[29]

Tolik historické okénko do „přátelské“ pomoci a pravdomluvnosti našich rudých soudruhů. Že se do dnes, i po 50ti letech, v této straně nic nezměnilo se bohužel stále denně ukazuje.

Z globálního hlediska byly však události v prťavé zemičce uprostřed Evropy, naprosto nepodstatné, i když se k dění v ČSSR samozřejmě vyjádřili téměř všechny západní mocnosti. Svět řešil daleko větší problém – americké angažmá ve Vietnamské válce. Což, světe div se, byl odpor komunistů (opět) proti návratu francouzské koloniální nadvlády.

Ale nechme politiky a zpět k investicím.

Dow Jones index

Index dosáhl svého historického maxima v lednu roku 1966 a pak se do září propadal. Následně až do listopadu 1968 šel tzv. do strany, kdy se naplno projevila špatná nálada z angažmá ve Vietnamu a růst inflace, načež se index začal propadat. Zpět k růstu se odrazil až v půlce roku 1970, jako začátek medvědího trhu se uvádí 29. listopad 1968 a konec 26.května 1970.

S&P 500 Index

S&P index v podstatě kopíroval index Dow Jones.

Inflace útočí

Od počátku 50tých let státní výdaje USA prudce rostly. A když vláda potřebuje peníze na provoz, tak co udělá? Ano správně, požádá centrální banku o další peníze. A když množství peněz v ekonomice roste, tak následně začnou růst i ceny komodit, tedy na scénu přichází inflace. Nepřipomíná Vám to čistě náhodou něco z poslední doby v ČR?

A když roste inflace, tak firmy, ale i běžní lidé, začínají hledat kam by uložili (investovali) své peníze, aby je inflace všechny nepožrala. A když „běžní“ lidé si neví rady, tak musí nastoupit profesionálové, kteří Vám vždy rádi poradí… samozřejmě za drobný poplatek, no ale nebuďme na ně zlí, i oni si potřebují vydělat na chleba.

A jako jedna z možností investování je samozřejmě i ukládání peněz do akcií, ne vždy nutně dividendových, ale i růstových – tedy těch, které koupíte a pak se modlíte, aby cena rostla. Nejvíce obchodované byly v letech 1967 a 1968 akcie firem IBM, Xerox, Kodak, či Polaroid. Tak schválně, kolik z Vás mladších, co čtou IG web, zná alespoň jednu z těch posledních tří?

Akcie se tehdy obchodovaly za neuvěřitelný 5ti násobek ročních výnosu, ale i víc. To do té doby bylo něco nepředstavitelného! Firmy, které do té doby o vstupu na burzu vůbec neuvažovaly, šly na burzu, aby získaly kapitál na další provoz.

Cena akcií některých firem v průběhu roku 1967 vzrostla až o 70%. Majitelé firem, které šly na trh, měli najednou přebytečnou hotovost, kterou potřebovali investovat. A od velkých investic se samozřejmě očekávala i vysoká výnosnost, na což ihned zareagovali manažeři investičních fondů. Ti cílili na 10-20ti násobek návratnosti za 3-5 let. Dnes něco naprosto neuvěřitelného. Investované částky na tehdejší dobu byly přímo enormní, pro srovnání, v roce 1966 bylo takto proinvestováno cca 10 milionů dolarů, ale v roce 1967 to již bylo 83 milionů dolarů. Jenže s vysokou návratností je samozřejmě spojené i vysoké riziko.

Pád do hlubin

Orgie však nikdy netrvají věčně, stejně jako žádná vláda si nemůže dovolit tisknout stále nové a nové peníze. Každá párty jednou končí a tato skončila 29. listopadu 1968, kdy se naplno projevila vysoká inflace a obrovské státní výdaje na válku ve Vietnamu a státní provoz.

Je však důležité rozlišovat mezi korekcí a medvědím trhem. Standardní rozlišování, dle Wall Street, je 20%: pokles méně jak 20% je „korekce“, pokles více jak 20% je medvědí trh. Ač toto není pevně dané pravidlo, tak si myslím, že je to dobré rozlišení těchto dvou termínů. V letech 1968 až 1970 trh poklesl o 36%, tedy ho dle této definice lze považovat za „medvědí“ trh.

Dále se říká, že aby „medvědi zaútočili“, tak musí být investoři velmi nadšení na počátku a velmi vyděšení na konci, jinak není dostatek prostoru na to, aby lidé změnili svůj názor a začal výprodej akcií – za jakoukoliv cenu, jen aby už je nevlastnili.

Zajímavé na tom je to, že pouze necelá třetina investorů v tomto roce očekávala/předpovídala medvědí trh, celých 70% očekávalo/předpovídalo další růst, býčí trh. Naštěstí/bohužel (vyberte si), tenkrát nebyl ještě internet, takže podobně jako v roce 1929, nebyly tyto medvědí předpovědi slyšet tak nahlas. To je dnes, s internetem v každé domácnosti, neuskutečnitelné. Každý analytik své předpovědi troubí do světa jako by tom závisel jeho život … však ono to jednou vyjde a nálada investorů se změní… stačí svou „pravdu“ jen opakovat dokola dostatečně dlouho … však ona tak krizi příjde.

Závěr … aneb zpět na začátek

Ač se mi to zdá neuvěřitelné, tak jak jde ekonomický cyklus nahoru a dolů, tak i my v ČR jsme již zřejmě po 50ti letech zapomněli a komunisté se opět dostali k moci, i když zatím jen na pozadí, ale jak si jednou sáhnete na moc, tak již není cesty zpět. I když se KSČM snaží seč může, aby na veřejnosti vypadala jako strana demokratická, tak vyjádření jejich čelních představitelů zní naprosto opačně, zde jen pár odkazů na dobu nedávno minulou: revoluce, znárodnění, umlčení kritiků 2011, kapitalisto, okrádat nás nebudeš 2012, vystoupit z NATO 2017 a jedna pěkná utopická „vytvoříme veřejnou komerční banku bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry„, bylo by to i směšné, nebýt to myšleno naprosto vážně.

Z pohledu investorů je růst a pokles nevyhnutelný, protože moderní ekonomiky se ze své podstaty proste cyklicky chovají. Takže je pouze otázkou jak na jednotlivé fáze dokážete Vy, jako investoři, reagovat či nereagovat.

Počet proroků další krize začíná pomalu růst, tak buďte připraveni, krize je za rohem… ani jeden z nich Vám sice neřekne za kterým, ale za jedním naprosto určitě je, takže se mějte na pozoru, už se to blíží! Osobně z pohledu DGI investora, mohu říct: „Bylo by fajn, kdyby už přišla.“

Drahé kovy

Již několikrát jsem slyšel od různých lidí, že když investovat, tak jedině do drahých kovů (zlata/stříbra). Pan Hubert Moolman si dal tu práci a porovnal DJI s cenou zlata a stříbra. A když se podíváte na následující obrázek, tak mým okem neznalého investora do zlata/stříbra, si dovolím tvrdit, že drahé kovy plus mínus kopírují ceny akcií.

Osobní závěr

Můj investiční horizont je 10 let, a když se podívám do minulosti, tak ceny a výnosy dividendových akcií se vždy nejpozději do 10ti let zas vrátili na nejvyšší před krizovou hodnotu.

Když bych si vybral jen jednu dividendovou akcii (NYSE:MO) z mého portfólia a mohl bych v roce 1968 investovat pouhý jeden jediný dolar, tak dnes by tento jeden dolar měl hodnotu přes 6,6 tisíce dolarů! A představte si tu sumu, kdyby jste tehdá investovali tisíc nebo deset tisíc dolarů… uuuúúúůůfffffffff…

Samozřejmě tento výsledek nelze generalizovat na všechny akcie, ale nás přeci nezajímají jakékoliv akcie, ale pouze ty dividendové … a když se podíváte na Dividendové Aristokraty, Dividendové Krále a Dividendové Zombíky, tak výsledky jsou velmi podobné…

Závěrem tedy za sebe mohu říci, že čím dříve krize příjde, tím levněji budu moci rozšířit své portfólio o další kusy a tím dříve se moje portfólio vyhrabe zpět do zelených čísel.

DGI investování třikrát ZDAR, ZDAR, ZDAR!