Burzovní indexy
Burzovní index je statistický ukazatel vývoje nějakého trhu, popřípadě jiného podkladového aktiva v čase. V investiční praxi se nejčastěji setkáme s akciovými indexy, ale existují například i komoditní a mnoho dalších indexů. Indexy jsou vyjádřeny v bodech a hodnota indexů se neustále přepočítává podle aktuální hodnoty podkladových aktiv indexu. Členit akciové indexy lze například na výběrové a souhrnné. Souhrnné indexy obsahují veškeré akcie obchodované na daném burzovním trhu a mají tedy vypovídající hodnotu o celém trhu. Výběrové indexy obsahují vzorek významných akcií obchodovaných na daném trhu (např. DJIA). Nejčastěji to bývají nejvýznamnější akciové tituly, tituly s největší tržní kapitalizací či akcie podniků určitých odvětví při tvorbě oborových či tematických indexů. Akciový index je vyjádřením úrovně určitého akciového trhu nebo jeho části. Index se počítá z cen zahrnutých akcií, které jsou poté vyváženy podle různých kritérií. Kalkulace téměř všech burzovních indexů probíhá v reálném čase, s frekvencí od 15 sekund po maximálně 1 minutu.
Typy vážení konstituentů indexu:
- Cenově vážený index – hodnotu indexu ovlivňuje jen cena v něm zahrnutých akcií. To znamená, že čím vyšší je cena akcií společnosti, tím větší váhu mají v rámci celého indexu. Není zde vůbec zohledňován objem obchodovaných akcií. Akcie s cenou 10 $ bude mít 10x větší váhu, než akcie s cenou 1 $. Příkladem váženého indexu je Dow Jones Industrial Average a japonský Nikkei 225.
- Hodnotově vážený index – Index vážený tržní kapitalizací – zde platí, že větší váhu má větší firma. Hodnota indexu je konstruována tak, že každá akcie je v tomto typu indexu vážena svou tržní kapitalizací na celkové tržní hodnotě firem. Kromě ceny akcií ovlivňuje hodnotu indexu i počet daných akcií v oběhu. Díky tomu ovlivňují akcie velkých společnosti obchodované ve velkých objemech hodnotu indexu podstatně více než akcie menších společností s vyšší cenou. Patří sem S&P 500, NASDAQ Composite, NASDAQ 100, FTSE, DAX či český PX.
Akciové indexy můžeme rozdělit následovně:
- Globální indexy – tyto indexy obsahují převážně větší společnosti bez ohledu na domovskou zemi dané společnosti. Reflektují tak kondici světové ekonomiky. Jedná se například o indexy S&P Global 100 anebo MSCI World Index.
- Národní a regionální indexy – tyto zahrnují firmy, které se obchodují na akciovém trhu dané země anebo určité oblasti. Vyjadřují tak sentiment investorů ohledně daného regionu. Příkladem národního indexu může být S&P 500 a regionálního indexu STOXX EUROPE 50.
- Sektorové indexy – kromě geografického rozdělení můžeme rozdělit akciové indexy podle sektoru, kde společnosti daného indexu podnikají. Opět odráží tržní sentiment ohledně zvoleného odvětví. Je-li navíc vhodně použito i regionální dělení, může investor nalézt přímé konkurenty určité firmy a sektorově porovnat. Příkladem takového sektorového indexu může být například STOXX Europe 600 Financials. Toto dělení může být ještě detailnější. Například z indexu STOXX Europe 600 Financials můžeme vybrat STOXX Europe 600 Financial Services, STOXX Europe 600 Banks.
- Další členění – indexy můžeme třídit ještě detailněji. Investor se tak může setkat s indexy firem určité tržní kapitalizace, dividendových titulů anebo indexy tvořené pro specifický způsob obchodování.
Globální indexy:
MSCI World Index – globální index, který zahrnuje kolem 1 500 akcií z 23 zemí a právem platí za nejširší globální benchmark. Dow Jones Global Titans 50 Index – globální index zohledňující vývoj 50 největších multinacionálních koncernů světa. Ve výběru Titans 50 jsou velké globální koncerny s patřičnou burzovní hodnotou.
Americké akciové indexy:
Dow Jones Industrial Average (DJIA)
Tento index vznikl v roce 1896 jako vůbec první burzovní index. Základem indexu bylo v počátku pouze 12 akciových titulů. V současné době obsahuje 30 největších společností z NYSE a NASDAQu. DJIA zůstal jedním z mála cenově vážených indexů, což je často považováno za jeho slabinu.
Standard & Poor 500 (S&P 500)
Hodnotově vážený index obsahující 500 velkých amerických společností z NYSE a NASDAQu vybraných analytiky agentury Standard & Poor. Index zahrnuje 75 % tržní kapitalizace amerického akciového trhu. Tento index je v praxi nejpoužívanějším akciovým indexem. Je to zejména díky širší bázi indexu a jeho konstrukci přidělující váhu jednotlivým titulům na základě jejich tržní kapitalizace. Díky tomu je vypovídací schopnost tohoto indexu vyšší a S&P 500 lépe odráží skutečný vývoj americké ekonomiky. Společnosti jsou vybírány na základě kritérií likvidity, velikosti a odvětví. Omezující podmínkou je sídlo společnosti na území USA. Index je vypočítáván od března 1957 s počáteční hodnotou 45 bodů.
Index NYSE Composite
Souhrný hodnotově vážený index, který obsahuje všechny společnosti z NYSE. Je vypočítávaný od roku 2003 s počáteční hodnotou 5 000 bodů. Jedná se o Total return index, jenž počítá i s dividendami.
Index NASDAQ Composite
Souhrnný hodnotově vážený index obsahující více než 3 000 společností elektronické burzy NASDAQ. Převážná většina firem spadá do technologického sektoru. Je vypočítáván od roku 1971 s počáteční hodnotou 100 bodů. Je zaměřen významně na technologické akcie, obsahuje také akcie společností z odvětví finančního a spotřebního průmyslu, biotechnologií i akcie průmyslových podniků. Výhodou indexu Nasdaq Composite je velký počet akcií, nevýhodou je vyšší zaměření na technologický sektor.
NASDAQ-100
Výběrový hodnotově vážený index obsahující 100 největších nefinančních společností obchodovaných na burze NASDAQ (včetně zahraničních). Váhové zastoupení se upravuje čtvrtletně na bázi tržní kapitalizace. Díky vysoké likviditě nemají kritéria jako např. obchodovaný počet akcií nebo objemy obchodů význam. Jsou zde zastoupeny společnosti především z oblasti software, hardware, telekomunikace, infrastruktrury sítí, informačně-technologických služeb a biotechnologie. Mezi nejvýznamnější společnosti tvořící tento index patří: Apple, Amazon, Facebook, Alphabet Inc. (Google), Microsoft, Intel, Cisco, eBay, Marriott, Viacom, Amgen, Tesla a Yahoo. Vypočítáván od ledna 1985.
Russell 2000 Index
Se skládá z 2 000 akciových titulů společností obchodovaných v USA. Někdy bývá také označován jako small-cap, protože společnosti v něm obsažené se počítají do indexu Russel 3000 Index. Russel 3000 Index tvoří 3000 akciových titulů největších společností obchodovaných v USA. Společnosti, které jsou v tomto žebříčku na 1001.-3000. místě (co do tržní kapitalizace) se počítají právě do Russel 2000 Indexu.
Dow Jones Wilshire 5000 Composite Index
Měří výkon téměř 7 000 akcií amerických společností, které se aktivně obchodují na amerických trzích.
Evropské akciové indexy:
Dow Jones EURO STOXX 50
Index EURO STOXX 50 obsahuje akcie 50 předních společností ze zemí eurozóny. Cílem indexu EURO STOXX 50 je sledovat vývoj 50 společností s největší volnou tržní kapitalizací z 19 supersektorů ze zemí eurozóny. Významný podíl v sektoru mají banky (14 %), průmyslové zboží a služby (11 %). Ze zemí potom Francie (37 %) a Německo (33 %), které s velkou mezerou následuje Španělsko a Nizozemí (po necelých 10 %) a další země. V indexu EURO STOXX 50 najdeme akcie světoznámých evropských „blue chip“ společností jako např. německého průmyslového konglomerátu Siemens, francouzského zpracovatele ropy Total, belgického výrobce piv Anheuser-Busch Inbev, nizozemské technologické společnosti Philips nebo španělské telekomunikační společnosti Telefonica. Většina společností zařazených v indexu EURO STOXX 50 vyplácí pravidelně dividendu. Složení indexu je upravováno každý rok v září. Maximální podíl jedné společnosti na indexu je nastaven na 10 %.
EURO STOXX 600
Index EURO STOXX 600 je odvozen od indexu STOXX Europe Total Market Index (TMI) a zahrnuje 600 akcií společností s velkou, střední a malou tržní kapitalizací z 18 zemí evropského regionu (Rakouska, Belgie, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Německa, Islandu, Irska, Itálie, Lucemburska, Nizozemí, Norska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie).
DAX 30
Index DAX 30 obsahuje akcie 30 největších a nejlikvidnějších společností obchodovaných ve Frankfurtu. Společnosti zahrnuté v indexu DAX představují přibližně 80 % tržní kapitalizace frankfurtského trhu „prime standard“. V indexu DAX 30 najdeme akcie světoznámých německých „blue chip“ společností jako např. Siemens, Bayer, Allianz z řady odvětví. Mezi výrazná odvětví indexu patří chemický a automobilový průmysl. Většina společností zařazených v indexu DAX 30 vyplácí pravidelně dividendu a v prostředí nízkých úrokových sazeb tak představují zajímavou alternativu zejména pro dlouhodobé investory. Index DAX existuje ve dvou verzích. Běžně používaná verze „DAX Performance-index“ je tzv. total return index, tj. v sobě již zahrnuje vyplácené dividendy. Verze „DAX Kursindex“ dividendy nezahrnuje.
TecDAX
Index TecDAX zahrnuje akcie 30 největších německých technologických společností z hlediska tržní kapitalizace a obratu. TecDAX existuje ve dvou verzích. Běžně používaná verze „TecDAX Performance-index“ je tzv. total return index, tj. v sobě již zahrnuje vyplácené dividendy. Verze „TecDAX Kursindex“ dividendy nezahrnuje. Kurzy indexu jsou počítány v elektronickém obchodním systému Xetra. V indexu najdeme např. tyto společnosti: Carl Zeiss Meditec, Evotec, Medigene, Nordex, SMA Solar Technology, Telefónica Deutschland Holding AG, Wirecard. Výchozí základnou pro výpočet je 1 000 bodů z 30. 12. 1997.
MDAX
Index MDAX zahrnuje akcie 50 společností se střední tržní kapitalizací klasických oborů. V indexu najdeme i společnosti známé v ČR, např. Osram, Hugo Boss a Metro. Byly do něj zařazeny také společnosti Innogy a Uniper po vyčlenění z energetických koncernů RWE a E.ON. Významný podíl v indexu má průmysl (36 %), chemický průmysl (16 %), finanční služby (12 %) a spotřební sektor (10 %). Nejvyšší váhu mají akcie Airbusu (9,5 %), maloobchodní společnosti Steinhoff International 7,6 %) a realitní společnosti Deutsche Wohnen (5,4 %). Index MDAX existuje ve dvou verzích, jako tzv. total return index, který zahrnuje i dividendy, a price index bez dividend. Složení indexu je upravováno každé čtvrtletí. Společnosti jsou do indexu zařazovány na základě jejich tržní kapitalizace a objemu obchodů. Max. podíl jedné společnosti na indexu je zastropován na 10 %.
SDAX – Small-Cap-DAX
SDAX je výběrový index pro 50 menších společností s malou tržní kapitalizací z klasických oborů.
FTSE 100 Index (Futsi)
Akciový index FTSE 100 je nejvíce používaným indikátorem akciového trhu ve Velké Británii. Tento index je složen ze 100 společností s nejvyšší tržní kapitalizací (blue chip), které mají sídlo ve Velké Británii a jejichž akcie jsou obchodovány na London Stock Exchange (Londýnská burza). Váhové zastoupení jednotlivých společností je stanovováno podle „free float value“ (tržní hodnoty volně obchodovaného počtu akcií). FTSE 100 dobře reprezentuje hospodářskou strukturu Velké Británie.
CAC 40 Index
Tento index je nejdůležitějším indexem Pařížské burzy. Tento akciový index se skládá ze 40 největších, nejvýznamnějších a nejvíce likvidních akcií kotovaných na Euronext Paris (Pařížská burza) z vybraných top 100 společností podle tržní kapitalizace a obratu.
AEX Amsterodam Exchange Index
Nizozemský akciový index se svojí koncepcí výrazně odlišuje. Pro zohlednění společnosti v indexu rozhodují u AEX objemy burzovních obchodů. Složení indexu se prověřuje každoročně na bázi „free float value“.
Asijské akciové indexy:
Hlavním japonským indexem je od roku 1968 hodnotově vážený TOPIX, který zahrnuje všechny akcie obchodované na primárním trhu (asi 1 700 společností). V médiích se však častěji používá cenově vážený index Nikkei 225, který od roku 1950 počítá japonský ekonomický deník Nikkei a zahrnuje 225 největších společností z primárního trhu. Čínskou burzu nejčastěji prezentuje index Hang Seng (HSI). HSI je hodnotově vážený index, který obsahuje 50 titulů z Hongkongské burzy. SSE Composite Index je hlavní index Šhangajské akciové burzy. NIFTY 50 Index je nejdůležitějším indickým indexem zahrnujícím 50 akciových titulů z 24 oborů. Jeho hlavním váhovým kritériem je likvidita akcií.