Co dělat, když padnou ceny Vašich akcií? [2. část]

V první části jsme se podívali na emoce a co nám vlastně říká cena akcie. Dnes si toto téma rozšíříme ještě o pár dalších informací. Budeme chvíli zahradničit, podíváme se na slíbené křivky a pak toto celé téma uzavřeme.

 

Diverzifikace

Meleme to tu na IG webu stále dokola. Diverzifikace, diverzifikace … mantra naše. A proč?

Inu protože, když budete mít v portfóliu pouze jednu akcii a ta propadne, tak co uděláte? Prodáte ji se ztrátou na nákupní ceně a koupíte jinou akcii? Takže tu další koupíte za méně peněz než tu první? Opravdu? Tomu se mi nechce vůbec věřit!

Nebylo by lepší mít ty akcie dvě a když se jedna propadne a s tou druhou budete v plus, tak tu druhou prodáte a přikoupíte tu první? No jenže pak zas budete mít pouze jednu.

Tak tedy dobrá … budeme mít portfólio ze tří akcií. Jedna propadne, prodáme tu s kterou jsem v plus a peníze dáme do té v mínus, takže budeme mít ve výsledku dvě … a když propadne další?

Bystřejším již jistě došlo kam tyto úvahy vedou. Nebude stačit mít v portfóliu ani tři akcie, bude to chtít víc. Ale kolik je tedy dost? Jak jsme si již zde na IG webu mnohokrát řekli, na to neexistuje jasná/přesná odpověď. Existuje pouze emoce = strach, který když zmizí (sníží se na snesitelnou úroveň), dá každému investorovi jasně najevo, že tohle je ten jeho správný počet.

Na nejstarším DGI fóru investoři nazývají svá portfólia jako zahrádky a akcie květinky. A když začne nějaká květinka uvadat, tak má zahradník dvě možnosti. Buď květinku vytrhne, vyhodí a na její místo zasadí novou. Nebo zapomene na ostatní v zahrádce a bude se věnovat pouze této květince dokud se znovu nezazelená.

Někteří investoři se snaží podobný přístup používat i pro akcie a tak řešit problém vyklesaných akcií ve svých portfóliích. Jenže mnohdy jim nedojde, že místo plevele vytrhávají zdravé květinky, i když zrovna v zimním spánku.

Angličtina pro to má termín „victims of the disposition effect“, do češtiny by se to dalo přeložit jako „oběť likvidačního efektu„. V praxi to znamená, že investor z obavy možné ztráty prodá akcie, která mu nejvíce vyrostla na ceně a ponechá si ty průměrné a nejvíce vyklesané. Takže z pohledu zahrádkáře, ponechal si plevel a květiny vyhodil.

Takže co s tím dělat? Nejjednodušší rada zní: neprodávat!

Já vím, zrovna já mám co říkat, že? Ale když si to vezmeme do důsledku, tak dokud cena akcie není nula, což je poměrně vzácné, tak stále existuje alespoň minimálně šance, že cena zase opět vzroste. A pokud nás čtete pravidelně, tak již víte, že Dividendovým Aristokratům, to po finanční krizi trvalo cca 1,5 roku, než se jejich ceny vrátily na nejvyšší předkrizovou úroveň roku 2007. Ostatním akciím to trvalo podstatně déle.

Zde se ještě jednou musím zastavit u denního obchodování – daytradingu

Když se totiž bavíte s tradery, tak vždy zní jako by to byli nějací supermani. Navíc brokeři též prezentují trading jako něco naprosto jednoduchého a zisk 100% jistý. Bohužel tvrdé výsledky tomu vůbec, ale vůbec neodpovídají. Pokud se dáte na trading, tak můžete očekávat, že:

• na 80% s tím do roka skončíte
• s 60% pravděpodobností prodáte „květinky“ ze své zahrádky
• pokud vydržíte tradovat aktivně celý rok, tak skončíte o 6,5% hůř, než kdyby jste si koupili index S&P 500
• pokud to vydržíte dělat 10 let, tak jste buď v obrovské ztrátě anebo patříte do pouhého 1% těch, kteří jsou v plus

A sem patřit nechci … a proto jsem si vybral DGI. Kdy mi na ceně až zas tolik nezáleží, důležitější je pro mě pravidelný dividendový příjem. A pro můj klidný spánek mi slouží portfólio složené z více jak 20ti akcií.

 

Neprodávat se ztrátou

Nejznámější investor, Warren Baffett, v roce 2015 řekl:

Mám pouze dvě pravidla:

1. Nikdy neprodělej peníze!
2. Nikdy nezapomeň pravidlo číslo 1!

Když investoři vidí jak cena akcií klesá a klesá … a klesá, tak se opravdu necítí dobře. Ale jak už jsme si řekli výše dokud neprodáte, tak o žádné peníze ve skutečnosti nepřijdete! Protože cena akcie není vlastní podkladová firma. Příběhy, kterými je každá akcie opředena, jsou vytvářeny různými analytickými firmami, ratingovými agenturami nebo ještě hůře investičními fondy. Tihle všichni tyto příběhy vytváří pouze za jediným účelem a tím je jejich vlastní zisk – nikoliv ten Váš!

Tyto příběhy jsou špatné hned ze dvou důvodů:

1. nevznikly, aby Vám pomohly, ale aby pomohly někomu jinému
2. pokud zjistíte, že to není pravda a řeknete to, tak se se zlou potážete, protože jste si dovolili zpochybnit cizí příběh/pravdu

To vše pro nás, DGI investory znamená, že bychom měli svá portfólia udržovat dostatečně rozložená, nejen do více akcií, ale též přes více sektorů. To nám zajistí klidný spánek v době, když cena jedné (či více) akcií „zahučí“ pod naši nákupní cenu. A hlavně kupovat kvalitní dividendové akcie, které dividendu vyplácí pravidelně a dlouho. Tedy nebudeme muset prodávat, ale tzv. to vysedíme.

 

Investiční proces

Jak jsme si již řekli, tak investování je ve valné většině případu o emocích. Racionální myšlení jde většinou stranou a investoři se nechávají unášet emocemi a sentimentem. Investoři se zaměří na data, na kterých pramálo záleží.

Už Vám někdy někdo řekl, že má z něčeho „dobrý pocit“? Určitě, že ano? A jak to dopadlo? Ve většině takových případů se dá říci, že když by jste si hodili korunou, tak máte stejnou šanci uhádnou výsledek.

Kdepak, když jde o investování, tak se snažte city a pocity  potlačit a zaměřte se pouze a jen na „tvrdá data“ z firemních výkazů a informace od vedení společnosti.

 

Je třeba se dívat do budoucnosti

Investování není, nikdy by nemělo být, otázkou hodin, dnů, či týdnů. Investujeme pro svou budoucnost, tedy na dlouho dobu. To nám zajistí, že zažijeme nejen období propadu, ale i růstu … a konečný výsledek se nám hezky zprůměruje. Navíc nám to pomůže zachytit trendy, které se v každém sektoru společnosti objevují a firmy na ně reagují zaváděním nových technologií. Ale je nová technologie vždy ta správná?

Ten kdo v roce 1980 nakoupil akcie Applu za dolar kus, tak si dnes mne ruce, že tenkrát té garážové firmičce věřil? No jo no, po bitvě je každý generál, že? Ale kdyby jste se měli v roce 1980 rozhodnout, zda dáte své těžce vydělané peníze do zavedené, roky prověřené firmy, se statisícem zaměstnanců po celém světě – miliardové firmy IBM nebo do firmičky z garáže o třech zaměstnancích?

Otázka tedy zní: měli bychom se snažit zachytit nové trendy ve společnosti? Odpověď je: nikoliv.

Nepospíchejte, počkejte až se prach usadí. Ne vždy první investoři dopadnou nejlépe. Ujistěte se, že vidíte dlouhodobý trend, než vložíte Vaše peníze.

Tzv. křivka humbuku (hype cyklus) hraje svou roli i při investování. Křivku vymyslela výzkumná firma Gartner a graficky zobrazuje zavádění nové technologie:

Když se na křivku podíváte, tak Vám jistě neunikne, že cena akcie se v čase vyvíjí velmi podobně. Krásným příkladem budiž vývoj cen akcií technologických firem před rokem 2000. Prudký rozvoj internetu sebou přinesl i obrovský zájem investorů o jakoukoliv akcii firmy, která měla v prezentaci pro investory slovo „internet“. Jaké ale bylo následné vystřízlivění a propad cen, když investoři zjistili, že valnou většinu těchto „internetových firem“ ve skutečnosti tvoří jeden člověk, který umí dobře napsat prezentaci a vytvořit webovou stránku v html!

A jak jsme na tom byli v hype cyklu s příchodem nových technologií v roce 2018?

Díváme-li se do budoucnosti, tak nemůžeme hledat pouze to, jaká že to nová technologie bude dominovat za pár let. Ale potřebujeme najít tu, která bude dominovat některému sektoru po delší dobu.

 

Staré dobré průměrování

Průměrování je stará velmi jednoduchá technika: investovat stejné množství peněz v pravidelných časových intervalech, bez ohledu na to, co se děje na trhu. Například: 1000 Kč každý měsíc, 5000 Kč každé 3 měsíce (čtvrtletí) nebo jak doporučuje Kiosaky – 10% Vašich příjmů.

Důvod je jednoduchý: když je trh vysoko koupíte za stejnou částku akcií méně než když je trh dole. Když akcie stojí stovku, tak za 1000 Kč koupíte 10 akcií, když cena spadne na 50 Kč, tak jich koupíte 20 a když cena vyleze na 200 Kč, tak jen 5 ks. Takže za tři měsíce by jste měli 35 ks s průměrnou cenou 85 Kč. Joojo statistika nuda je, ale má však cenné údaje …

Bohužel ze statistického hlediska průměrování funguje jen tehdy, když průměrujete dolů. Protože, jak jsme si řekli v první části, tak trhy většinu času rostou. To znamená, že pak průměrujete svou cenu nahoru. A to z dlouhodobého hlediska není pro investory dobré, protože když roste cena, tak dividendový výnos klesá.

Proto já osobně přikupuji, průměruji, POUZE a JENOM, když se cena dostane pod moji nákupní cenu. To je taky důvod proč jsem zde na IG webu již mnohokrát psal, že nemám rád zelený = rostoucí čísla, červená = klesající čísla, jsou pro mé portfólio mnohem lepší. Za stejnou částku nakoupím více akcií = budu mít vyšší dividendový výnos.

Pro přikupování existuje několik různých pouček, návodů, názorů, atd. ale nakonec je to vždy a pouze jenom na Vás jaký systém přikupování si stanovíte. Uvedenu alespoň jeden z nich:

• pokud cena klesne 5% pod moji nákupku – navýším pozici o 10%
• pokud cena klesne 10% pod moji nákupku – navýším pozici o 20%
• pokud cena klesne 20% pod moji nákupku – navýším pozici o 50%
• pokud cena klesne 30% pod moji nákupku – navýším pozici o 70%

Průměrování je velmi jednoduchý systém, jak si zvýšit své dividendové zisky.

Pro víc jak 30% jsem si pravidla zatím nestanovil. Jsem sice s jednou akcií 48% v mínus na nákupní ceně, ale při tak velkém propadu zatím navyšovat nebudu, protože čekám co vedení firmy bude dělat a jak bude vypadat výkaz zisků v dalším čtvrtletí.

 

Závěr

Ač většina akciových indexů v posledních letech vykázala růst, tak se stále najdou jednotlivé akcie, jejichž cena propadla. V dnešním článku jsem se pokusil shrnout několik situací a jejich řešení pro investiční portfólia DGI investorů.

A jak vždy, budu rád za Vaše názory a připomínky. DGI investování zdar!