Investor a daně 1: přiznání, druhy daní, cizí měny

Kdo se věnuje investování, musí počítat kromě radostí ze zhodnocení a dividend i s nějakými těmi starostmi a činnostmi navíc. Tato minisérie článků vás seznámí s tím, co musí skoro každý investor řešit v otázce daní z příjmů fyzických osob. A je jedno, zda je to investor do akcií, podílových fondů, komodit a podobně.

Podávání daňového přiznání

Většina zaměstnanců, která nikdy neinvestovala (nebo investovala jen v okrajově a daně tak řešit nemusela, o tom později) ani neví, jak se takové daňové přiznání Daně z příjmů fyzických osob  (dále v článcích uvádím jen jako „přiznání“) vyplňuje. Roční zúčtování daní z příjmů za zaměstnance v řadě případů dělá jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec pak má celoroční daňové povinnosti splněny tím, že k nim svou mzdovou účetní zplnomocní vyplněním růžového tiskopisu Prohlášení poplatníka. Tím jednak nárokuje slevy na dani uplatňované průběžně každý měsíc během roku (druhá strana tiskopisu), jednak účetní žádá o roční zúčtování daně a uplatňuje případné odečitatelné položky ze základu daně za celý rok naráz (třetí a čtvrtá strana). Osoby podnikající, nebo ti, co mají příjmy z pronájmu, příjmy z více pracovních poměrů (probíhajících v překryvu) apod., ti všichni už vědí, co přiznání je a jak se vyplňuje (pokud jim to nedělá daňový poradce). Pokud se vás přiznání nově bude týkat (což zjistíte v této minisérii), je třeba znát základní fakta.

Kdy podat přiznání?

Obecně vždy v lednu až březnu za předchozí kalendářní rok. Lze tedy podat už během ledna, ale osobně to nedoporučuji. Daňový řád stanovuje, že Žádost o vrácení přeplatku, která je součástí formuláře přiznání, má platnost 60 dní od podpisu. Tato žádost je důležitá, pokud byste měli přeplatek na dani třeba vlivem odpočtu úroků hypotéky, životního pojištění atd. Uzávěrka pro podání přiznání bez sankcí je přelom březen-duben. To znamená, že by při podání v lednu platnost žádosti o přeplatek vypršela před samotnou uzávěrkou přiznání. Žádost o přeplatek byste pak museli zaslat novou jako samostatný dopis (to se stalo první rok mně, proto to zdůrazňuji). Proto přiznání podávat (ať už kterýmkoliv ze způsobů, které si popíšeme příště) nejdřív kolem 5. února. Pak máte jistotu, že Žádost o přeplatek nevyprší před řádným termínem uzávěrky podání přiznání.

Formuláře přiznání, postupy vyplnění

Formuláře přiznání a postupy, jak je vyplnit kolonku po kolonce, jsou k dispozici buď na webu Finanční správy v databázi tiskopisů jako PDF soubory (na stránce hledejte dokument Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období… a také následující dokument Pokyny k vyplnění…), nebo přímo ve webové aplikaci elektronického přiznání EPO, o které si budeme psát příště ve způsobech zpracování přiznání. Co se specifik výpočtů a vyplňování „investorských“ daní dvou níže uvedených druhů týče, to ukážu v příkladech přímo v daných článcích zaměřených na tyto daně v dalších dílech.

2 základní druhy „investorských“ daní z příjmů

1. Daň z prodeje cenných papírů (§10 zákona o dani z příjmů): týkat se nemusí všech investorů, ale pokud částka získaná prodejem akcií, dluhopisů, ETF, podílových fondů atd. (zkrátka všech cenných papírů dohromady) přesáhne v daném kalendářním roce hodnotu 100 tisíc Kč (myslí se tím suma prodejních cen, NE zisk z prodeje), pak už vám povinnost vzniknout může (ale nemusí). Více detailů i s příklady bude v článku Prodeje cenných papírů
2. Daň z kapitálového majetku, především z dividend (§8 zákona o dani z příjmů): týká se téměř všech investorů, kteří vlastní dividendové akcie či ETF. V případě, že byste vlastnili dividendové akcie pouze od českých společností, pak se nutnosti podávat přiznání kvůli této dani vyhnete. Pokud ale vlastníte i nějaký titul se sídlem v zahraničí, který vám v daném kalendářním roce vyplatil dividendu, pak se vyplnění přiznání ve většině případů nevyhnete. Každý český daňový rezident je totiž povinen zdaňovat celosvětové příjmy. Do této daně navíc vstupuje i mezinárodní právo (Smlouvy o zamezení dvojího zdanění), proto je problematika širší. Více detailů opět s příklady bude v článku Kapitálové příjmy, dividendy

Cizí měny v daňovém přiznání

Jako investoři budete v přiznání často pracovat s jinými měnami než jen koruna česká (kód CZK podle mezinárodního ISO standardu, podobně USD pro americký dolar, GBP pro britskou libru, EUR pro euro…). Jak tyto cizí měny zpracovat v přiznání, ve kterém se běžně počítá v polích formuláře jen v české koruně? Je to snadné: fyzické osoby nejsou povinni vést pro tyto záležitosti účetnictví, není tedy nutné u každé operace (nakup či prodej akcie, připsání dividendy) psát, jaký byl daný den kurz dané měny a kolik to je v přepočtu na CZK. Použije se pro celý rok (pro celé přiznání) stejný Jednotný kurz.

Jednotný kurz jako zjednodušení

Pro daňové poplatníky, kteří nevedou účetnictví, vždy Finanční správa v lednu následujícího roku vyhlašuje pro všechny základní světové měny takzvaný Jednotný kurz pro právě skončený rok. Matematicky jde v podstatě o průměr středových kurzů ČNB za celý uplynulý rok. Investor pak nemusí každou operaci (nákup, prodej, dividenda) přepočítávat kurzem daného dne, ale na všechny cizoměnové částky uvedené v daňovém přiznání za daný rok aplikuje tento Jednotný kurz. A kde ho lze najít? Do vyhledávače (třeba Google) zadejte frázi třeba „Jednotný kurz 2016“ (pro kurz za minulý rok, vyhlášený v lednu 2017). Hned máte výsledky od několika zdrojů – článek Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2016 je ten, který potřebujete. Často dříve než na webu Finanční správy se tyto kurzy objeví na webech různých finančních periodik, do konce ledna ale bývají už i u primárního zdroje, tedy na webu financnisprava.cz.

Příklad na cizí měny u kapitálových příjmů

Investor v roce 2016 dostal z několika zemí dividendy. Nebudeme je teď členit na země původu dividend (o tom více v článku o příjmu z dividend), pro celkový součet základu daně z kapitálových příjmů je stejně jedno, o jaké zahraniční státy šlo. Dostal na dividendách celkem: 290 USD, 345 EUR a 100 GBP od zahraničních firem. Také dostal dividendy 4400 CZK od českých firem. Aby mohl nejdéle do konce března 2017 zpracovat přiznání, musí pracovat s CZK, kterou jako jedinou formulář přiznání dovoluje. Kolik tedy celkově má být základ daně pro příjmy z kapitálového majetku po přepočtu na CZK?

Řešení:

Dividendy 4400 Kč od českých společností, jak si ukážeme v příslušném článku, do daňového přiznání nepatří (srážková daň u zdroje). Proto je zde vůbec nebudeme uvažovat pro tento základ daně. Jednotný kurz pro rok 2016, který lze Googlem nalézt výše uvedeným postupem, je dle PDF dokumentu Finanční správy tento:
1 USD=24,53 Kč, 1 EUR=27,04 Kč, 1 GBP=32,96 Kč
Celkem tedy:  290×24,53 + 345×27,04 + 100×32,96 = 19738,50 Kč
Do pole Příjmy z kapitálového majetku by tak bylo zapsáno 19739 Kč. Zaokrouhluje se vždy až konečný výsledek před zapsáním do pole, většina polí daňového přiznání musí být na celé Kč. Podobně by se (i co se výsledného zaokrouhlování týče) postupovalo u přepočtu příjmů ze zaměstnání či podnikání v cizině. Podobně příjmy z prodeje cenných papírů ze zahraničních burz (typické jsou transakce v USD, EUR či GBP) apod. Je to tedy jednoduché v tom, že kurzy se řeší pro dané přiznání vždy jednotným číslem pro danou měnu.

A příště bude…

V příštím článku minisérie si řekneme více podrobností o vyplnění přiznání. Zejména o formách, jak to lze provést a jak lze přiznání na Finanční úřad podat, je jich několik. Seznámíme se hlavně s aplikací Elektronická podání pro Finanční správu (EPO) a s možností podat přiznání na Finanční úřad plně elektronicky bez tisku jediného papíru (nebo s max. 1 papírem).

druhý díl  —>