Investor a daně 1: přiznání, druhy daní, cizí měny

Poslední aktualizace: 11. ledna 2023

Kdo se věnuje investování, musí počítat kromě radostí ze zhodnocení a dividend i s nějakými těmi starostmi a činnostmi navíc. Tato minisérie článků vás seznámí s tím, co musí skoro každý investor řešit v otázce daní z příjmů fyzických osob. A je jedno, zda je to investor do akcií, podílových fondů, komodit a podobně.

Podávání daňového přiznání

Většina zaměstnanců, která nikdy neinvestovala (nebo investovala jen okrajově a daně tak řešit nemusela, o tom později) ani neví, jak se takové daňové přiznání Daně z příjmů fyzických osob (dále v článcích uvádím jen jako „Přiznání“ či „DaP“) vyplňuje. Roční zúčtování daní z příjmů za zaměstnance v řadě případů dělá jejich zaměstnavatel. Zaměstnanec pak má celoroční daňové povinnosti splněny tím, že k nim svou mzdovou účetní zplnomocní vyplněním růžových tiskopisů Prohlášení poplatníka a Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Tím jednak nárokuje slevy na dani uplatňované průběžně každý měsíc během roku (první formulář), jednak účetní žádá o roční zúčtování daně a uplatňuje případné odečitatelné položky ze základu daně za celý rok naráz (druhý formulář). Osoby podnikající, nebo ti, co mají příjmy z pronájmu, příjmy z více pracovních poměrů (probíhajících v překryvu) apod., ti všichni už vědí, co Přiznání je a jak se vyplňuje (pokud jim to nedělá daňový poradce). Pokud se vás povinnost podat Přiznání nově bude týkat, je třeba znát základní fakta.

Povinnost podat Přiznání

Povinnost podat daňové přiznání má podle Zákona o daních z příjmů každá fyzická osoba, jejíž celkové příjmy v daném kalendářním roce (napříč všemi paragrafy skupin příjmů FO, tedy §6 až §10) přesáhly 50 tisíc Kč, pokud se nejedná o příjmy osvobozené nebo daněné srážkou (jedná se o rozumné zvýšení limitu, protože až do konce roku 2022, tedy naposledy v Přiznání vytvořeném zkraje roku 2023, platil limit jen 15 000 Kč). Jestliže dotyčný má mimo jiné i příjmy ze zaměstnání (tedy dle §6), pak je hranice příjmů mimo toto zaměstnání 20 tisíc Kč (do konce roku 2022 byla jen 6 tisíc Kč). Do uvedeného limitu 20 tisíc Kč se u zaměstnanců počítají příjmy dle §7 až §10 (součet hrubých částek příjmů, nikoliv zisků), tedy příjmy z podnikání, z kapitálového majetku (tedy i ze zahraničních dividend, viz čtvrtý díl této série), pronájmu a ostatní příjmy (tedy např. z prodeje cenných papírů, viz třetí díl, nebo z obchodování s kryptoměnami, finančními deriváty typu opce, ale třeba i z příležitostných činností atd.). Proto je jasné, že překročit tuto hranici je velmi snadné. Navíc při souběhu více než jednoho zaměstnání daněného zálohovou daní (překryv pracovních úvazků v jednom měsíci) je povinnost podat Přiznání rovněž (zaměstnavatel pak nemůže udělat Roční zúčtování daně). Je tedy jasné, že moc investorů se povinnosti podávat Přiznání nevyhne. Pro ty všechny platí další informace napříč všemi díly série.

Kdy podat Přiznání?

Obecně vždy do konce března za předchozí kalendářní rok při papírovém podání, při elektronickém je lhůta o měsíc delší, při zastoupení daňovým poradcem pak ještě delší (do konce června). Lze tedy podat už během ledna, ale zvlášť pro některé daňově složitější typy příjmů to nelze doporučit, protože ještě nejspíš nebudete mít všechny potřebné dokumenty. Nicméně pokud máte příjmy jen základní (bez složitějších, typicky zahraničních apod.), lze Přiznání i s Žádostí o vrácení přeplatku, která je jeho součástí, klidně podat už v lednu. Ale jelikož řada podkladů investora, typicky od brokerů ohledně zahraničních dividend, je v celoročním souhrnu k dispozici typicky až na přelomu únor/březen, není důvod s ním spěchat. Zvlášť když při elektronickém podání je uzavírka pro řádné podání Přiznání ještě o měsíc později.

Dvě daňové sazby

Od roku 2021 (do kdy platila rovná daň 15 % s případnou solidární přirážkou a např. i Superhrubá mzda) máme opět progresivní danění, a to přes dvě daňové sazby (15 a 23 %). Do vyšší sazby spadají naštěstí jen příjmy nad 48násobek průměrné mzdy – tato průměrná mzda se nicméně každoročně zvyšuje, nyní tedy platí tyto hranice:

• pro rok 2022 (Přiznání zpracovávané zkraje roku 2023) platí hranice 1 867 728 Kč ročně, resp. 155 644 Kč měsíčně
• pro rok 2023 (Přiznání další rok) pak hranice 1 935 552 Kč ročně, resp. 161 296 Kč měsíčně

Příjmy nad tyto uvedené hranice jsou daněny zvýšenou sazbou 23 %, do nich pak základní sazbou 15 %. Pro některé skupiny příjmů (pro nás investory hlavně u zahraničních dividend) je nicméně možné se vyšší sazbě daně vyhnout využitím Samostatného základu daně (který byl po pár letech obnoven spolu s touto daňovou progresí) – o něm více v sedmém díle této série.

Formuláře Přiznání, postupy vyplnění

Formuláře Přiznání a postupy, jak je vyplnit kolonku po kolonce, jsou k dispozici buď na webu Finanční správy v databázi tiskopisů jako PDF soubory (na stránce hledejte dokument Přiznání k dani z příjmů fyzických osob… a také související dokument Pokyny k vyplnění…), nebo přímo ve webové aplikaci elektronického přiznání EPO, o které si budeme psát v příštím dílu ve způsobech zpracování přiznání (k dispozici na portálu mojedane.cz). Co se specifik výpočtů a vyplňování „investorských“ daní dvou níže uvedených druhů týče, to ukážu v příkladech přímo v daných článcích zaměřených na tyto typy daní v dalších dílech.

2 základní druhy „investorských“ daní z příjmů

1. Daň z prodeje cenných papírů (§10 Zákona o daních z příjmů): týkat se nemusí všech investorů, ale pokud částka získaná prodejem akcií, dluhopisů, ETF, podílových fondů atd. (zkrátka všech cenných papírů dohromady) přesáhne v daném kalendářním roce hodnotu 100 tisíc Kč (myslí se tím suma prodejních cen, NE zisk z prodeje), pak už vám povinnost vzniknout může (ale nemusí). Více detailů i s příklady bude v článku Prodeje cenných papírů
2. Daň z kapitálového majetku, především z dividend (§8 Zákona o daních z příjmů): týká se téměř všech investorů, kteří vlastní dividendové akcie, resp. ETF s výplatou dividend. V případě, že byste vlastnili dividendové akcie pouze od českých společností, pak se nutnosti podávat Přiznání (jen kvůli této dani) vyhnete. Pokud ale vlastníte i nějaký titul se sídlem v zahraničí, který vám v daném kalendářním roce vyplatil dividendu, pak se vyplnění Přiznání v řadě případů (překročení hranice, do kterého se podávat nemusí, viz čtvrtý díl) nevyhnete. Každý český daňový rezident je totiž povinen zdaňovat celosvětové příjmy a vyplnit DaP od určité celkové hranice ročních příjmů. Do této daně navíc vstupuje i mezinárodní právo (Smlouvy o zamezení dvojího zdanění), proto je problematika širší. Více detailů opět s příklady bude ve čtvrtém dílu Kapitálové příjmy, dividendy

Cizí měny v Přiznání

Jako investoři budete v DaP často pracovat s jinými měnami než jen koruna česká (kód CZK podle mezinárodního ISO standardu, podobně USD pro americký dolar, GBP pro britskou libru, EUR pro euro…). Jak tyto cizí měny zpracovat v Přiznání, ve kterém se běžně počítá v polích formuláře jen v české koruně? Je to snadné: fyzické osoby nejsou povinné vést pro tyto záležitosti účetnictví, není tedy nutné si u každé operace (nakup či prodej akcie, připsání dividendy) psát, jaký byl přesně v daný den kurz příslušné měny a kolik to tedy dle něj je v přepočtu na CZK. Použije se celoroční Jednotný kurz, a to vždy ten, který je platný pro kalendářní rok dané operace (typicky nákup i prodej cenných papírů dle roku dané operace, výplata dividendy rovněž).

Jednotný kurz jako zjednodušení

Pro daňové poplatníky, kteří nevedou účetnictví, vždy Finanční správa v lednu následujícího roku vyhlašuje pro všechny základní světové měny (konkrétně pro ty, které jsou na kurzovním lístku ČNB) takzvaný Jednotný kurz pro právě skončený rok. Matematicky jde v podstatě o roční průměr měsíčních kurzů ČNB (platných vždy na konci každého měsíce) za celý uplynulý rok. Investor pak nemusí každou operaci (nákup, prodej, dividenda) přepočítávat kurzem daného dne, ale na všechny cizoměnové částky aplikuje Jednotný kurz. Vždy se aplikuje na každý přepočet měn ten Jednotný kurz, který odpovídá příslušnému roku dané transakce (tedy pro nákup může být jiný Jednotný kurz než pro prodej, pokud se roky operací liší). A kde lze tento Jednotný (celoroční) kurz najít? Do vyhledávače (třeba Google) zadejte frázi „Jednotný kurz 2022“ (pro kurz za rok 2022, vyhlášený v lednu 2023). Hned máte výsledky od několika zdrojů, nejen z Generálního finančního ředitelství (GFŘ) – článek Stanovení jednotných kurzů za zdaňovací období 2022 je ten, který potřebujete, pokud to chcete mít „přímo od  zdroje“ (pokyn D od GFŘ). Často i dříve než na webu GFŘ se tyto kurzy objeví i na webech různých finančních periodik, do poloviny ledna ale bývají už i u primárního zdroje (Ministerstvo financí, GFŘ).

Příklad na cizí měny u kapitálových příjmů

Investor v roce 2021 dostal z několika zemí dividendy. Nebudeme je teď členit na země původu dividend (o tom více v článku o příjmu z dividend), pro celkový součet základu daně z kapitálových příjmů je stejně jedno, o jaké zahraniční státy šlo. Dostal na dividendách celkem: 290 USD, 345 EUR a 100 GBP od zahraničních firem. Také dostal dividendy 4400 CZK od českých firem. Aby mohl nejdéle do konce dubna 2022 elektronicky zpracovat Přiznání, musí pracovat s CZK, kterou jako jedinou formulář přiznání dovoluje. Kolik tedy celkově má být základ daně pro příjmy z kapitálového majetku po přepočtu na CZK?

Řešení:

Dividendy 4400 Kč od českých společností, jak si ukážeme v příslušném článku, do DaP vůbec nepatří (srážková daň u zdroje). Proto je zde vůbec nebudeme uvažovat pro tento základ daně. Jednotný kurz pro rok 2021 (tedy použitelný i na všechny zahraniční dividendy vyplacené v roce 2021), který lze Googlem nalézt výše uvedeným postupem, je dle PDF dokumentu GFŘ tento:
1 USD=21,72 Kč, 1 EUR=25,65 Kč, 1 GBP=29,88 Kč
Celkem tedy:  290×21,72 + 345×25,65 + 100×29,88 = 18136,05 Kč
Do pole Příjmy z kapitálového majetku dle §8 by tak v Přiznání bylo zapsáno 18136 Kč. Zaokrouhluje se vždy až konečný výsledek před zapsáním do pole, většina polí daňového přiznání musí být na celé Kč. Podobně by se (i co se výsledného zaokrouhlování týče) postupovalo u přepočtu příjmů ze zaměstnání či podnikání v cizině. Podobně příjmy z prodeje cenných papírů ze zahraničních burz (typické jsou transakce v USD, EUR či GBP) apod. Je to tedy jednoduché v tom, že kurzy jednoho roku se řeší pro dané Přiznání vždy jedním číslem pro danou měnu.

A příště bude…

V příštím článku minisérie si řekneme více podrobností o vyplnění Přiznání. Zejména o formách, jak to lze provést a jak lze přiznání na Finanční úřad podat, je jich několik. Seznámíme se hlavně s aplikací Elektronická podání pro Finanční správu na portálu mojedane.cz (EPO) a s možností podat přiznání na Finanční úřad plně elektronicky bez tisku jediného papíru (nebo s max. 1 papírem). Toto vše se dělá nejjednodušeji přes zmíněný web mojedane.cz.

druhý díl  —>