Investor a daně 3: prodeje cenných papírů

Tato minisérie článků o daních na sebe postupně navazuje, ve čtení doporučuji postupovat od prvního dílu.
Článek obsahuje aktualizace dle stavu platného k 12/2021 (aktualizované části jsou uvozeny slovem Nově).

Prodeje cenných papírů

Mezi cenné papíry (dále jen „CP“) patří nejen akcie, ale i ETF, podílové fondy, dluhopisy a další. Naopak mezi klasické CP nepatří deriváty typu opce, futures atd. – u těch se daní vždy (samostatně, mimo klasické CP) a níže popsané dvě podmínky osvobození pro ně neplatí. Z úvodního dílu víte, že danění prodejů CP spadá pod Ostatní příjmy daněné dle §10 zákona o dani z příjmů a nemusí se týkat všech investorů. Spíše jenom těch, kteří nakupují a hlavně prodávají CP častěji a mají tak vyšší obrátkovost portfolia. Zdravotní a sociální pojištění se z tohoto druhu příjmů neplatí nikdy. Daň z příjmů pak je třeba platit jen tehdy, pokud obě uvedené podmínky osvobození od zdanění nejsou splněny:

1. Příjmy z prodejů pod 100 tisíc Kč

Jde o základní podmínku pro to, aby nemuseli danit drobní investoři. Pokud objem všech prodejů (tedy součet částek získaných prodejem, nemyslí se zisk) nepřekročí v daném kalendářním roce částku 100 tisíc Kč, pak se vás tato daň za daný rok netýká. A to zcela bez ohledu na následující text. Částku v Kč získáte z jiných měn (USD, EUR…) přepočtem na Jednotný kurz, tak jak je to popsáno v prvním díle.

2. Časový test: aspoň 3 roky od nákupu

Podmínka zvýhodňující dlouhodobé investory. I pokud 100 tisíc Kč za daný rok překročíte, i tak se lze dani zčásti (či zcela) vyhnout. Daň z prodeje CP se totiž neplatí u těch prodejů, kde byl dodržen takzvaný tříletý časový test. Pokud jste prodaný CP nakoupili před 3 roky a více, pak takový prodej dani nepodléhá. Počítá se to s přesností na dny, tedy CP nakoupený 11. 1. 2014 a prodaný 11. 1. 2017 či později podmínku splňuje. Daní se (pokud neprojdete podmínkou 1) jen prodeje těch CP, které byly koupeny před méně jak třemi roky. Pokud žádný takový prodej v kalendářním roce nemáte, není co danit.

Evidence nákupů/prodejů

Vyplatí se vést si vlastní evidenci nákupů a prodejů cenných papírů. Párovat v ní prodeje k nákupům je nejjednodušší metodou FIFO. Tedy první prodej daného CP (neboli nejstarší z hlediska kalendářního) spárovat s prvním jeho nákupem atd. Navíc je vhodné prodávat vždy tolik kusů CP, kolik bylo v minulosti nakoupeno (za jeden či více nákupů), aby šly obchody dobře párovat. V opačném případě by musela být kvůli spárování daná nákupní transakce uměle rozdělena na dvě (bude vysvětleno dále na příkladu). Pro účely evidence plně stačí tabulka např. v Excelu, v ní doporučuji následujícími sloupce: jednoznačná identifikace cenného papíru (např. jméno + ticker či ISIN), datum nákupu, počet kusů, cena nákupu+poplatky brokera, datum prodeje, cena prodeje (bez poplatku brokera), poplatek prodeje. No a nakonec doporučuji pomocný sloupec Časový test. V něm uvádějte např. NE, pokud prodej proběhl za méně jak 3 roky od nákupu (před prodejem nebo při prodeji po této lhůtě zůstane prázdný). Přepočet cen a poplatků do Kč (pro příjmy a výdaje) za probíhající kalendářní rok lze dočasně (pro možnost průběžné kontroly během roku) provést třeba posledním známým Jednotným kurzem, dokud není známý v lednu ten nový. Jakmile je v lednu stanoven Jednotný kurz na předchozí rok, je pak třeba pro účely přiznání ho všude u nákupů resp. prodejů s datem daného roku pro přepočty do Kč použít, viz první díl. Nově (soudní rozhodnutí sporu SÚ s jedním poplatníkem) se pro nákupy z minulých let použije Jednotný kurz příslušných let, nikoliv jen poslední za rok, pro který se dělá přiznání. Právě proto je v evidenci dobré (pro snadný přepočet) evidovat cenu a poplatky nákupu v jednom sloupci coby výdaj (na ně bude aplikován Jednotný kurz roku prodeje) a zvlášť pak cenu prodeje (příjem) a poplatky prodeje (další výdaj), na ně bude aplikován Jednotný kurz roku prodeje. Nejlépe je to vidět v příkladu a příloze ukázkové Evidence prodejů v pátém díle této minisérie.

Čtení údajů z evidence

Z této evidence se snadno zjistí splnění výše uvedených dvou podmínek osvobození od zdanění. Nebo se z ní snadno vyfiltrují položky, které dani podléhají, a tím se vypočítá Příjem a Výdaj pro přiznání. Stačí nejprve na sloupec Datum prodeje nastavit filtr na příslušný rok (např. 2017). Pak už lze snadno zjistit součtem čísel sloupce Cena prodeje přepočteným např. posledním známým Jednotným kurzem na Kč, zda suma nepřevyšuje 100 tisíc Kč. Pokud ne, neřeším v dani z prodejů CP už nic dál, první podmínka osvobození je splněna. Mohu tedy ještě bez obav z danění něco letos prodat, pokud se do limitu i po tomto prodeji vejdu. Pokud však je suma vyšší, postupuji dále. Nyní si stačí pro daňové účely všímat jen řádků, kde sloupec Časový test obsahuje NE (tedy prodáno dříve jak za 3 roky). Takže stačí nasadit filtr na tento sloupec a máme jen prodeje do přiznání spadající. Pokud žádný prodej pod 3 roky od nákupu neexistuje (žádné NE), není co danit. Sice byl limit 100 tisíc překročen, ale výhradně prodeji, co splnily časový test.

Příjem/Výdaj pro přiznání

Předpokládejme dále, že limit 100 tisíc Kč překročen byl a zároveň nějaké NE v evidenci máme. Tedy danit se bude (obě výše uvedené podmínky osvobození od danění, tedy objemová i časová, nejsou splněny). Nyní máme výše uvedeným postupem vyfiltrované jen ty řádky, které dani za rok 2017 podléhají. Sečteme hodnoty ve sloupci Cena prodeje přepočtené Jednotným kurzem roku prodeje na Kč, to bude z hlediska daně Příjem. Dále sečteme dohromady hodnoty ve sloupcích Cena+poplatky nákupu (na ně použijeme Jednotný kurz roku nákupu) + Poplatky prodeje (na ně použijeme Jednotný kurz roku prodeje), toto vše dohromady bude Výdaj. Rozdíl (nejméně však nula) je dílčím základem této daně, viz příklady níže (plus reálný příklad v pátém díle minisérie).

Daňová optimalizace koncem roku

Pokud třeba zkraje prosince zjistíme, že daň z prodejů CP bude třeba přiznat (100 tisíc Kč příjmu překročeno a minimálně 1 prodej byl dřív jak 3 roky od nákupu), tak ji lze před koncem roku „optimalizovat“. Provedeme filtraci výše uvedeným postupem a máme jen daněné prodeje. Pokud nyní vidíme, že Příjem je vyšší než Výdaj (daň by se platila), lze případným prodejem ztrátové pozice, která rovněž nesplňuje časový tříletý test (a tedy do přiznání patří) rozdíl mezi Příjmem a Výdajem zmenšit, nebo i mít Výdaj vyšší jak Příjem. Logicky to uděláme jen u CP, který prodat stejně brzy chceme, třeba kvůli náhradě za jiný. Platí to i naopak, když zjistíme průběžnou ztrátu. Pak lze prodejem ziskové pozice zisk realizovat, aniž by to znamenalo velké zdanění tohoto prodeje. To by třeba bylo i nulové, pokud by i po takovém prodeji ztráta za celý rok trvala a jen se přiblížila nule. U prodejů CP totiž platí, jak je z výpočtů jasné, že se vyhodnocují všechny prodeje nesplňující časový test z daného roku naráz, tedy zisk z jednoho a ztráta z druhého prodeje se kompenzují. Vše platí jen v rámci prodejů CP, nelze kompenzovat s jinými položkami daňového přiznání. Nikdy však nemůže být tento základ daně záporný, tedy pokud Výdaj je po konci daného roku větší jak Příjem, bude dílčí základ daně z prodejů CP nulový (ztráta z prodejů CP nemůže snížit daň z příjmů např. ze zaměstnání či podnikání). To bude vidět na příkladu kompletního vyplnění přiznání v pátém díle minisérie.

Příklad: párování nákupů k prodejům

Koupím 40ks akcie Shell v lednu 2017 a dalších 35ks v březnu 2017. Dnes chci něco ze Shellu prodat. Nejjednodušší kvůli výpočtu a evidenci je prodávat vždy tolik kusů, kolik už bylo v minulosti naráz či postupně nakoupeno. Je proto vhodné prodat buď 40ks (pak by prodej byl spárován jen s prvním nákupem, u druhého by v evidenci zůstal prodej nevyplněn), nebo celých 75ks (spárování s oběma nákupy, oba řádky komplet vyplněny). Pokud bych chtěl prodat např. jen 10ks, znamenalo by to nutnost první nákup (těch 40ks z ledna 2017) v evidenci poměrově rozdělit na 2 nákupy. Při stejném dni nákupu by se dělily jak kusy (10ks první a zbylých 30ks druhý nákup), tak i ceny nákupu a poplatky ve stejném poměru jako kusy. Zde tedy 10/40 pro první a 30/40 pro druhý řádek nákupu. Pak by nebyl problém prodej 10ks spárovat s tím prvním (rozděleným) nákupem a zbylé dva řádky nákupu (30ks a 35ks), by zůstaly (zatím) bez prodeje.

Daňové přiznání a prodej cenných papírů

V daňovém přiznání (ať už papírovém, nebo EPO, viz druhý díl minisérie) se Ostatním příjmům věnuje Příloha č. 2. Ta je společná pro příjmy z pronájmu (§9 zákona) a Ostatní příjmy (§10). Horní část příjmů z pronájmu tedy v této příloze nevyplňujeme (pokud nepronajímáme). Ve spodní části Ostatní příjmy (§10) pak vyplníme toto:
Druh příjmu: napsat „D-prodej cenných papírů“. D je označení skupiny ostatních příjmů, do které prodeje CP spadají, zbytek je slovní upřesnění příjmu. Podobně by se zvlášť danily deriváty (opce, futures) jako samostatný druh příjmu, bez osvobození platných pro cenné papíry.
Příjmy: údaj z naší tabulkové evidence zjištěný dle popisu výše (suma prodejních cen přepočtených Jedn. kurzem roku prodeje na Kč, a to z prodejů podléhajících přiznání)
Výdaje: zjištěno podobně jako příjmy (suma nákupních cen + poplatků v Kč u těch samých prodejů s aplikací příslušných Jednotných kurzů dle let nákupu/prodeje u daného obchodu)
Rozdíl: jednoduchá matematika Příjmy – Výdaje (EPO odsud dále už vše spočítá samo)
Kód: nic není třeba vyplňovat
Pokud jiné ostatní příjmy nemáte (jsou i jiné typy mimo investorské prostředí), pak v dolní části Úhrn kladných rozdílů bude přepis položek výše, jen rozdíl, pokud vyšel záporný (ztráta z prodeje) bude 0. Tím je zajištěno to popsané výše, že ztráta z prodeje cenných papírů nemůže snižovat základ jiných příjmů, třeba ze zaměstnání. Následně je tedy spočten dílčí základ daně z ostatních příjmů, který se přenese na hlavní formulář daňového přiznání na stranu, na které se dílčí základy daně vyplňují (položka Dílčí základ daně z ostatních příjmů dle §10), i toto udělá EPO samo. Tím je zajištěno, že zisk z prodeje CP zvýší váš základ daně, ztráta naopak nijak se základem nepohne.

Několik příkladů danění prodejů CP

1. drobný investor

Pan Drobný v roce 2016 prodal akcie Shell za 45000Kč (nákupní cena 38000Kč, poplatky celkem 170Kč), dále prodal naráz všechny listy podílového fondu Top Stocks za 35000Kč (nákupní cena všech nákupů celkem 29500Kč, poplatky nulové-u fondů bývají vstupní poplatky často přímou součástí nákupní ceny). No a taky prodal ETF na index DAX za 19700Kč (nákupní cena 18000Kč, poplatky celkem 100Kč). Částky v Kč pan Drobný získal přepočtem pomocí Jednotného kurzu pro rok 2016 (zveřejněn v lednu 2017). Jak s daní?
Řešení: v souladu s popsaným postupem nejprve zjistíme, kolik celkem pan Drobný získal jednotlivými prodeji. Bylo to 45000+35000+19700Kč, tedy  99700Kč. Ač těsně, tak se pan Drobný vešel do limitu 100 tisíc Kč za rok pro sumu prodejů (bez poplatků). Zjevně použil znalosti daňové optimalizace, a když viděl, že se ještě do limitu koncem roku vejde, tak prodal v takovém objemu, aby ho nepřekročil a tedy ani nedanil. Zde není co řešit, nepřekročením limitu analýza končí, pan Drobný danit Příjmy z prodeje CP nebude, do přílohy 2 přiznání tedy pro tento typ příjmů nic nepíše. Splněním objemové hranice nejsou dále podstatné částky ani data nákupů.

2. dlouhodobý investor

Pan Trvalý v roce 2016 prodal: dne 12.1. akcie Shell za 120000Kč (nákupní cena 100000Kč, nakoupeno 12.1.2013, poplatky celkem 200Kč), dále prodal 31.7. ETF na index FTSE100 za 50000Kč (nákupní cena 40000Kč, nakoupeno 12.12.2012, poplatky celkem 100Kč). Částky v Kč pan Trvalý získal rovněž Jednotným kurzem. Jak to bude zde?
Řešení: opět nejprve zjistíme, kolik celkem pan Trvalý získal jednotlivými prodeji. Bylo to 120000+50000, tedy  170000Kč. Limit 100 tisíc Kč za rok pro sumu prodejů tedy překročil a je třeba analyzovat jednotlivé prodeje. První prodej (Shell) pan Trvalý prodal na den přesně 3 roky od nákupu. I on zjevně použil znalosti daňové optimalizace, a když viděl, že se blíží tříletý termín splnění časového testu, tak s prodejem počkal a nemalý zisk z tohoto obchodu (po započtení poplatků je to 19800Kč) danit nebude (ušetřil tak téměř 3000Kč, pokud by tedy tento zisk nekompenzoval ztrátou z jiného dani podléhajícího prodeje ve stejném roce). I druhý obchod byl proveden víc jak 3 roky od nákupu. Tedy i v tomto případě, stejně jako v prvním, není co danit, protože sice byl překročen objemový limit, ale všechny prodeje splňují časový tříletý test (neboli žádné NE ve sloupci Časový test v evidenci pana Trvalého za rok 2016).

3. vrtkavý investor

Pan Zbrklý v roce 2016 prodal: dne 12.1. akcie Shell za 90000Kč (nákupní cena 80000Kč, nakoupeno 10.10.2015, poplatky celkem 200Kč), dále prodal 31.7. ETF na index S&P500 za 50000Kč (nákupní cena 40000Kč, nakoupeno 12.12.2012, poplatky celkem 100Kč). Přepočet na Kč opět pomocí Jednotného kurzu. Jak to bude zde?
Řešení: postup opět stejný. Prodeji pan Zbrklý v r. 2016 získal 90000+50000, tedy  140000Kč. Limit 100 tisíc Kč za rok překročil a je třeba analyzovat jednotlivé prodeje. První prodej (Shell) prodal jen za cca 3 měsíce od nákupu, tedy v evidenci prodejů popsané výše by se objevilo NE ve sloupci Časový test, do výpočtu danění obchod vstoupí. Druhý obchod byl proveden víc jak 3 roky od nákupu, ten tedy nebude daněn. Příjmy pro vyplnění Přílohy 2 daňového přiznání tedy budou 90000Kč (suma získaná prodejem bez započtení poplatků). Výdaje pak 80200Kč (nákupní ceny plus všechny poplatky u daní podléhajících operacích). Rozdíl by tedy byl 9800Kč, je kladný, takže by vstoupil jako dílčí základ daně dle §10. O tento základ by se tedy zvýšila celková daňová základna přiznání. Pan Zbrklý tedy tímto svým prodejem zvýší svou daňovou povinnost o cca 15% z této částky (ne úplně přesně vlivem zaokrouhlování celkového základu daně), tedy cca o 1470Kč zaplatí na dani více.
Tento příklad mimo jiné ukazuje, že limit 100 tisíc Kč se musí vyhodnocovat jako první. Započítávají se totiž do něj všechny prodeje, nejen ty nesplňující časový tříletý test. Proto zde se daní, i když Příjmy jsou nakonec pod 100 tisíc Kč. Před odfiltrováním prodejů splňujících časový test totiž byly nad touto hranicí.

Závěrem k dani z prodeje CP

Jak je z příkladů i popisu patrné, dani z prodeje CP se lze elegantně vyhnout, nebo její dopady zmírnit. A to zejména vhodným sledováním provedených prodejů během roku, nebo jejich výraznou minimalizací (či odkladem prodeje na dobu po splnění časového testu). „Strašit“ by tato daň měla tedy jen ty, co rádi často obsah svého portfolia z různých důvodů mění, a to ve větším objemu za rok.

A příště bude…

V příštím článku minisérie si řekneme více o danění příjmů z kapitálového majetku, především zahraničních dividend, tedy o druhém ze dvou typicky „investorských“ druhů daně. Této dani se investor vlastnící dividendovou akcii zahraniční společnosti ve valné většině případů nevyhne. Zasahuje tedy daleko více investor než daň zde popsaná, kterou lze splněním podmínek vynechat. Navíc u zahraničních dividend je problematika pestřejší o zahraniční Smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které se mezi státy mírně liší.

<— druhý díl  |  čtvrtý díl —>