Investor a daně 2: formy vyplnění přiznání, elektronické podání EPO

Tato minisérie článků o daních na sebe postupně navazuje, ve čtení doporučuji postupovat od prvního dílu.
Článek obsahuje aktualizace dle stavu platného k 6/2021 (aktualizované části jsou uvozeny slovem Nově).

Vyplnění daňového přiznání

Žádný zaměstnavatel za vás ze zákona nemůže udělat roční zúčtování daně z příjmu, pokud jste povinni danit i některý ze 2 druhů „investorských“ daní uvedených v prvním díle minisérie. Podobně vám zaměstnavatel neudělá zúčtování, když máte příjmy z pronájmu, z podnikání, souběh více zaměstnání v jednom měsíci atd. Většina investorů (zejména kvůli druhému bodu-zahraniční dividendy) se proto musí naučit, jak daňové přiznání vyplňovat. Čekat vás to bude každý rok v prvním čtvrtletí. Ať už vyplníte přiznání jakýmkoliv způsobem, vždy ho směřujte (osobně, poštou či elektronicky) na Finanční úřad (dále jen „FÚ“) dle svého trvalého bydliště. Tento FÚ vyberete (u papírového přiznání napíšete) i na první straně tiskopisu.

Existuje těchto 5 základních možností, jak přiznání vyplnit a odeslat na FÚ:

1. kompletně ruční vyplnění, fyzické doručení

Růžový papírový formulář i pokyny k vyplnění lze vyzvednout na FÚ nebo vytisknout z internetu. O tom už jste si přečetli v části Formuláře přiznání v minulém článku. Pak ho ručně vyplnit a osobně či poštou podepsaný odevzdat i s papírovými přílohami na FÚ. Nevýhodou je větší riziko chyby, zvlášť numerické ve výpočtech, nějaké opomenutí v přepsání polí mezi prvky formuláře, špatná čitelnost (kdy to po vás úředník FÚ hůře přečte) apod. Tuto variantu proto řadím „do pravěku“. Tak jako akcie dnes kupuje většina u brokerů výhradně elektronicky a ne papírovým či telefonickým zadáním příkazu jako před lety, tak i přiznání a podobné věci mají už modernější formy.

2. využití pomůcek třetích stran, fyzické doručení

Lze použít nejrůznější weby s finanční a ekonomickou tématikou, od tvůrců ekonomických web magazínů atd. Pak se zpravidla zadají data do nějaké Excel či webové tabulky těchto tvůrců (tvůrcem není Finanční správa) a ta zčásti přiznání vyplní a ověří. Těchto pomůcek vychází na internetu hodně, a to hlavně v období leden/únor. Tedy v době, kdy většina lidí začíná daňové přiznání řešit. Pak vyplněný formulář vytisknout a doručit s vytištěnými přílohami jako u varianty 1. Je to lepší než předchozí varianta, ale není komplexní (často tyto pomůcky nezahrnují všechny druhy daní, zvlášť ty, co my potřebujeme). Také to je bez kontroly ze strany systémů Finanční správy (riziko chyby subjektu, který to dělal a který nepatři pod Ministerstvo financí). Zůstává i hlavní nevýhoda: stále je nutné vše tisknout (formulář i komplet přílohy) a donést nebo poslat na FÚ.

3. využití EPO, tisk, fyzické doručení všeho

K vyplnění lze využít přímo web Finanční správy, konkrétně aplikaci EPO (Elektronická podání pro finanční správu). Nově je rozšířená a novější verze k dispozici na webu mojedane.cz. Zde použijte odkaz „Elektronické formuláře“ a v části „Daň z příjmů fyzických osob“ vyberte formulář Daň z příjmů fyzických osob – od roku XXXX včetně. Ten druhý (jen na Příjmy ze závislé činnosti v ČR) nám investorům bohužel nestačí. Ten je pro zaměstnance, kteří třeba měli souběh zaměstnání, no a proto nemohli využít mzdovou účetní. V EPO se vše vyplní buď pomocí Průvodce (vhodné pro začátečníky, upravit lze procházením stran i pak), nebo lépe přímo procházením stran formuláře (odkaz Další/Předchozí stránka vpravo nahoře, jednotlivé strany jsou i vpravo dole). Celkově jde o formulář podobného vzhledu jako papírový, ale výpočty, kontroly, propsání hodnot do dalších částí a další věci provede přímo aplikace. Je tedy daleko menší riziko chyby, že se na něco zapomene nebo něco špatně spočítá. Po vyplnění lze použít odkaz Úplný opis k tisku z pravého menu, tím se vygeneruje PDF soubor přiznání. Ten lze vytisknout, ručně podepsat a opět jako u varianty 1 či 2 donést nebo poštou zaslat i se všemi papírovými přílohami na příslušný FÚ. Lepší než předchozí 2 varianty je to tím, že data ověřuje a přepočítává přímo systém Finanční správy. Jsou zde ale stále nevýhody. Zůstává nutnost tisku a doručení mnoha listů, a to i všech potřebných příloh přiznání. Navíc na úřadě vše musí z papíru přepisovat do PC a tím roste riziko, že si všimnou nějaké nesrovnalosti a budou vás kontaktovat, nebo že se při přepisu spletou.

4. využití EPO, datové odeslání, fyzické doručení jen podpisu

Aplikaci EPO (resp. mojedane.cz) využijeme jako v předchozí variantě, po vyplnění přiznání k němu navíc elektronicky přiložíme všechny potřebné přílohy. K tomu je v EPO strana Jiné přílohy (komplexní seznam příloh) a Přílohy DAP (ty nejčastější a jejich počty). Pozor, přílohy mohou mít dohromady max. 4000 kB, nově spolu s příchodem portálu mojedane.cz zvětšeno na max. 10MB. Pokud jich máte víc a je třeba nějaké skenovat, používejte rozlišení do 200-300dpi (dle čitelnosti) a klidně jen odstíny šedé. Pak se do limitu vejdete v pohodě. Pokud je přiznání takto komplet datové i s přílohami, lze ho rovnou v pravém menu „Odeslání písemnosti“ datově odeslat na příslušný FÚ. Přiznání lze datově odeslat i bez elektronického podpisu. Zvolí se zkrátka možnost Nepodepisovat podání a odešle se. Poté aplikace nabídne k tisku jednostránkový PDF soubor Potvrzení podání učiněné datovou zprávou. Tuto stranu vytisknete a na ní se klasicky podepíšete (nahrazuje elektronický podpis). Jen tato jediná podepsaná stránka A4 se doručí na podatelnu FÚ, ať už  osobně či poštou.

Výhody datového odeslání

Toto řešení se hodí všem, kteří nemohou využít variantu 5. Oproti variantě 3 se tiskne jen jediný papír, kontrola během i po vyplňování je komplexní, přiznání je datově předáno na FÚ. Předtím je i zkontrolováno na chyby (lze kontrolovat i průběžně odkazem Protokol chyb). Pokud Protokol chyb nenajde žádnou chybu (nebo jen malou propustnou chybu, která nebrání odeslání), nemají na FÚ moc důvod hloubkově přiznání zkoumat jako při přepisování údajů z papírového přiznání. Tím to šetří čas jim a taky to zmenšuje pravděpodobnost nějaké hlubší kontroly podání, když hlavní kontrolu dělá přímo aplikace. Přílohy jsou poslány naráz s přiznáním, nehrozí tedy „ztráta“ nějakého listu přílohy, když je vše komplet v jedné datové zprávě. Výhod lze najít jistě více.

5. využití EPO, datové odeslání i podepsání

Vychází z varianty 4 s tím, že kompletně vše je datové, jak odeslání, tak i podepsání přiznání, Na novém portálu mojedane.cz lze navíc přihlášení (například i přes Bankovní identitu, ale i další možnosti) využít hned na začátku ještě před zahájením vyplňování formuláře přiznání (odkaz Online finanční úřad) a využít tak předvyplnění některých údajů do formuláře. Nakonec se k odeslání použije v části Odeslání písemnosti volba nikoliv Nepodepisovat podání jako ve variantě 4, ale jedna s těchto 2 možností:

a) Ověření identity přihlášením do datové schránky (nově i jiné možnosti ověření identity)

Tato varianta je pro ty, co si na nějaké pobočce Czech pointu bezplatně zřídili datovou schránku. To je i můj případ, datová schránka se hodí i k přístupu na jiné úřady. Taky třeba pro bezplatné online výpisy registru řidičů či obyvatel, jsem informován o konci platnosti dokladů… Ale pozor, jsou tu i nevýhody. Datovou schránku nelze zrušit a přiznání je pak už povinné podávat trvale elektronicky (lze ji však dočasně deaktivovat, pokud by někomu vadila). Ale kdo by se vracel k papírovému přiznání, od počítače se k psacímu stroji taky nikdo nevrací :)). Přihlášením do datové schránky (podobné jako přihlášení třeba do emailu) během procesu odesílání je přiznání celé elektronicky podepsáno. Navíc o odeslání lze stáhnout potvrzovací soubor. Na FÚ se už vůbec nic papírového nenosí, ani ten jeden list A4 zmíněný u varianty 4.
Nově lze přihlášení provést nejen Datovou schránkou, ale i Bankovní identitou, přes Moje ID a obdobnými způsoby, které budou přibývat.

b) Podepsat pomocí vybraného kvalifikovaného certifikátu

Varianta je pro ty, co sice nemají datovou schránku, Bankovní identitu ani jinou možnost přihlášení, ale mají elektronický podpis (tedy soubor s certifikátem od nějaké certifikační autority). Přiznání podepíšou tím, že ten soubor při odesílání otevřou. Postup je pak stejný jako u datové schránky, tedy na FÚ odejde vše (přiznání, jeho přílohy i podpis) datově a nic se jim tam už nenosí.

Osobní doporučení k variantám podání přiznání

Osobně využívám variantu 5a). Všem z vás, co nemáte datovou schránku, Bankovní ani jinou odvozenou identitu (přičemž tu Bankovní už dnes nabízí celá řada bank), ani elektronický podpis a o zřízení třeba z důvodů popsaných výše neuvažujete, doporučuji používat variantu 4. Usnadníte tím život sobě, svému volnému času, tiskárně a taky zaměstnancům FÚ. Já mám navíc odzkoušeno, že když EPO přiznání vyhodnotí jako bezproblémové bez chyb, nemají důvod se v tom hrabat. To platí pro varianty 4 a 5, tedy datové odeslání bez ohledu na typ podpisu. Na FÚ pak jen klasicky zkontrolují, zda např. souhlasí částky z potvrzení od zaměstnavatele či od hypoteční banky s tím, co je přepsáno do přiznání. Další výhodou EPO je to, že u každé položky k vyplnění přiznání je k dispozici pod symbolem otazníku nápověda. Dále v pravém dolním rohu jsou k dispozici Pokyny k vyplnění v PDF atd. Elektronický formulář nedopustí typické lidské chyby papírového přiznání.

Časté chyby v přiznání

Špatný součet řádků, opomenutí přepsání částky do jiné části formuláře, vynechání nějakého políčka, zapomenutí přiložení určité přílohy či chybějící podpis patří mezi typické chyby. Většina z nich se však týká papírových ručně vyplňovaných přiznání. Hlavně nezapomeňte (při využití variant 1 až 4) vždy na ruční podpis na vyplněný či vytištěný dokument. Tato chyba u varianty 5 nastat nemůže, tam nelze přiznání odeslat, pokud elektronický podpis neproběhl. A řada dalších chyb je v EPO rovněž eliminována.

A příště bude…

V příštím článku minisérie si řekneme více o danění prodejů cenných papírů, tedy o jednom ze dvou typicky „investorských“ druhů daně. Koho se tato daň týká a kdo naopak může zůstat v klidu? Jak lze tuto daň před koncem roku „optimalizovat“ např. prodejem ztrátové investice, pokud by prozatímní prodeje byly více ziskové a znamenaly by tak vyšší daň? Tyto otázky patří spíše traderům než investorům, ale může na to narazit i dlouhodobý investor při přeskupování portfolia.

<— první díl  |  třetí díl —>