Investor a daně 6: daňové úlevy produktů
Poslední aktualizace: 14. ledna 2023
Tato minisérie článků o daních na sebe postupně navazuje, ve čtení doporučuji postupovat od prvního dílu.
§15 ZDP
Tento díl minisérie začneme netradičně hádankou. Kolik z vás investorů ví, co se skrývá pod tímto paragrafem Zákona o daních z příjmů? Paragraf je to celkem obsáhlý, má 9 odstavců. Na rozdíl od většiny ostatních paragrafů ZDP však přináší daňovým poplatníkům jen samá pozitiva, kterých mohou využít nejen investoři. Většina jeho výhod, jak si dále ukážeme, má přesto více či méně souvislost s investováním, ale myslím teď investování v širším slova smyslu, nejen finanční investování do cenných papírů, jak ho většina zde úzce chápe. Podíváme se na tento kouzelný paragraf v tomto díle podrobněji.
Nezdanitelná část základu daně
Tento paragraf se jmenuje Nezdanitelná část základu daně. Kdo pozorně četl příklad na daňové přiznání investora v minulém díle, ten již minimálně tuší, o co jde, když hned 3 odstavce tohoto paragrafu byly totiž v tomto příkladu použity. Jde o množinu produktů a opatření, které mohou každému daňovému poplatníkovi ubrat ze základu daně předtím, než vypočte svou finální daň. Tyto produkty tedy nesnižují svou hodnotou odpočtu přímo samotnou daň, snižují ale základ, ze kterého se tato daň počítá. Tyto nezdanitelné části základu daně se uplatňují v daňovém přiznání ve 3. oddílu, viz minulý díl s příkladem. Proberme si tedy jednotlivé nezdanitelné části detailně.
1. Bezúplatná plnění a dary (odstavec 1 a 2 z §15 ZDP)
Od základu daně lze odečíst celou částku, kterou darujeme někomu jinému. Může jít o dar charitativní organizaci (děti v nouzi, senioři), na kulturu, školství, zdravotnictví, útulky atd. Rovněž se do této skupiny počítá bezúplatné darování krve nebo krevních derivátů (plazma, destičky…), případně kostní dřeně. Tedy NE darování úplatné, které je dnes podporováno komerčními reklamami hlavně u darů krevní plazmy (dáme vám XXX Kč jako ušlý zisk za odběr plazmy). Ve výsledku se pak takové úplatné plnění z tohoto důvodu ani nemusí vyplatit, když pak nelze odečíst 3000Kč za odběr ze základu daně (viz dále). V případě této daňové výhody tedy jde o investici do někoho jiného, ze které můžeme mít touto formou daňový prospěch.
Pravidla a limity uplatnění
Každá nezdanitelná část má svá pravidla a limity, jak ji lze uplatnit. Ty si budeme vypisovat v tomto odstavci. U darů a jiných bezúplatných plnění je pravidel několik, je zde limit pro uplatnění zdola i shora. Aby šlo dar ze základu daně odečíst, je třeba darovat za rok (v součtu za všechny dary) minimálně 1 000 Kč respektive 2 % ze základu daně (dle toho, která částka je nižší). Maximálně pak lze odečíst 15 % (dočasné zvýšení na 30 % již neplatí) ze základu daně. Darování krve a krevních derivátů je pro tyto účely (již od zdaňovacího období 2017) oceněno částkou 3 000 Kč za jeden dar, odběr kostní dřeně pak částkou 20 000 Kč. K daňovému přiznání je třeba doložit potvrzení o daru od dané charitativní organizace, respektive transfuzní stanice. A to buď pro každé darování zvlášť, nebo souhrnné potvrzení za celý rok (zvlášť u darů krve to má takto význam). Z dokladu musí být jasné, kdo je dárcem a kdo příjemcem daru.
Příklad na darování
Pan Vopršálek má za rok 2022 celkový základ daně (před uplatněním vlivu nezdanitelných částí základu daně) 200 tisíc Kč. V daném roce daroval 4x krev a zasílal na charitativní projekt na podporu dětí částku 150 Kč měsíčně. Dle limitů tedy pro pana Vopršálka platí toto: odečíst za dary může minimálně 1 000 Kč (menší částka z 1 000 Kč a 4 000 Kč) a maximálně 30 000 Kč. 4 dary krve jsou oceněny na 12 000 Kč, k tomu na charitu daroval 1 800 Kč, celkem tedy 13 800 Kč. Tato částka v pořádku splňuje oba limity, celých 13 800 Kč tedy může pan Vopršálek ze svého daňového základu odečíst, na dani tím ušetří cca 2 070 Kč (má nízký základ daně, celý se mu bude danit nižší sazbou 15 %). Pokud by pan Vopršálek daroval např. jen celkem 900 Kč za celý rok, nemohl by odečíst nic (podlimitní dar). Pokud by daroval naopak více než je horní limit, např. 33 000 Kč, mohl by odečíst jen těch maximálních 30 000 Kč.
2. Úroky z úvěru na bydlení (odstavec 3 a 4 z §15 ZDP)
Od základu daně lze odečíst celou částku zaplacenou na úrocích z úvěru použitého na financování vlastních bytových potřeb. Může jít jak o úvěr ze stavebního spoření, tak o úvěr hypoteční. Touto úlevou stát podporuje všechny, kteří investovali do vlastního bydlení. I zde tedy jde o investici, v tomto případě investici do sebe samotného. Nejde tedy přímo o investici finanční, spíše o investici pro snížení životních nákladů v budoucnu (ve vyšším věku, po doplacení úvěru).
Pravidla a limity uplatnění
Základním (a logickým) omezením je, že takto lze odečíst úroky jen u úvěru, který financuje vlastní bytovou potřebu. Nelze tedy např. odečíst úroky hypotéky na byt, který dotyčný pronajímá a ve kterém tedy sám nebydlí, nebo na byt, kde bydlí jeho děti a ne on sám. FÚ má možnost si vyžádat doložení, že poplatník v daném bytě skutečně bydlí. Může stačit, že na adrese daného bytu má trvalý pobyt. Nebo třeba lze doložit svědectvím sousedů, fakturami za služby v bytě atd. Maximálně lze odečíst 150 tisíc za rok, minimum stanoveno není. Pokud by úvěr na bydlení v daném roce existoval jen po jeho část, lze poměrově odečíst maximálně 1/12 ze 150 tisíc za každý měsíc, kdy daný úvěr existoval. K daňovému přiznání se první rok uplatnění této nezdanitelné části musí kromě potvrzení o zaplacených úrocích od dané finanční instituce přiložit i hypoteční smlouva a doklad o vlastnictví nemovitosti (výpis z katastru nemovitostí). V dalších letech už stačí vždy jen to potvrzení finanční instituce o úrocích – jen pokud by v daném roce došlo ke změně finanční instituce a převedení úvěru k jiné, pak by bylo třeba smlouvu o úvěru dokládat znova. Příslušné potvrzení o úrocích stavební spořitelny i banky zasílají klientům zpravidla automaticky v lednu, nejpozději zkraje února.
Příklad na úroky z úvěru na bydlení
Pan Vopršálek si v roce 2022 koupil byt, ve kterém sám nyní bydlí. Pořídil ho na hypotéku, kterou pravidelně splácí od března 2022. Jeho banka mu v lednu 2023 zaslala potvrzení o zaplacených úrocích dokládající, že na úrocích v roce 2022 zaplatil 38 525 Kč. Dle pravidel může pan Vopršálek, tím že nesplácel hypotéku po celý rok 2022 (platil ji jen 10 měsíců z roku), uplatnit úroky max. do výše 10/12 z 150 tisíc Kč, tedy maximálně 125 tisíc Kč. Tedy může bez problémů uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně celých 38 525 Kč (vejde se do redukovaného limitu) a do počtu měsíců na příslušném řádku Přiznání zapíše 10. Na daních tedy ušetří díky hypotéce cca 5 778 Kč (předpokládáme jako u minulého bodu na celý příjem daňové pásmo 15 %). Tato daňová výhoda obecně patří k těm nejvýraznějším, a to zvlášť zkraje splácení hypotéky (kdy jde na úroky většina z měsíční splátky) – to může roční úleva na daních dosáhnout klidně i nad výši jedné měsíční splátky hypotéky (dle výše úroku a dalších parametrů). K Přiznání musí (tím že uplatňuje úroky poprvé) přiložit kromě Potvrzení o zaplacených úrocích i hypoteční smlouvu a výpis z Katastrálního úřadu dokládající jeho vlastnictví daného bytu. FÚ si může (ale nemusí) vyžádat i doložení, že tam pan Vopršálek bydlí (k vyžádání by došlo spíše tehdy, pokud by v daném bytě neměl pan Vopršálek trvalý pobyt, jinak spíš ne). Další roky pan Vopršálek doloží vždy už jen Potvrzení o úrocích, nic dalšího (pokud nezmění banku, u které má hypotéku).
3. penzijní produkty (odstavec 5 z §15 ZDP)
Od základu daně lze odečíst část částky, kterou zaplatíme na některý z těchto produktů: penzijní připojištění, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření. Tyto produkty, jak už je z názvu patrné, slouží zejména na finanční podporu stáří, stát tím tedy podporuje úspory lidí na stáří (60 a více let). Zejména k produktu Doplňkového penzijního spoření, které funguje na principu podílových fondů (i akciových, dle volby klienta) mohou mít mnozí investoři blízko. Velmi se totiž podobá dlouhodobým investicím do cenných papírů (skrz podílové fondy resp. ETF), navíc se státní podporou. Jde tedy o investici už čistě ve smyslu, jak ji zde chápeme, tedy vlastní investici do cenných papírů. A proč lze odečíst jenom část zaplacené částky na tyto produkty, a ne částku celou? Důvod je jasný: do částky 1000Kč měsíčně jsou tyto produkty podporovány státním příspěvkem. Je tedy jasné, že daňově jsou zvýhodněné až platby nad tuto hranici, jinak by byla výhoda pro nižší část vkladů zdvojená.
Pravidla a limity uplatnění
Odečíst lze ze základu daně částka vkladu účastníka (nepočítá se tedy pro toto zvýhodnění případný příspěvek zaměstnavatele), která v jednotlivých měsících přesáhla hranici pro nárok na státní příspěvek (nyní 1 000 Kč), maximálně lze pak odečíst 24 tisíc Kč ročně. K Přiznání je třeba doložit potvrzení o částce, kterou lze odečíst. To zasílá příslušná penzijní společnost automaticky během ledna, nejpozději v únoru. V prvním roce uplatnění této výhody by měla být přiložena i kopie smlouvy o příslušném penzijním produktu. Smlouvu se nevyplácí ukončit dřív, než stanoví tento odstavec Zákona o dani z příjmů (dřív jak v 60 letech či dřív jak za 5 let). Jinak by se musely daňové odpočty uplatněné za posledních až 10 let zpětně dodanit (jako Ostatní příjmy) a státní příspěvek by musela penzijní společnost státu vrátit. Stát se tím jistí před tím, aby lidé jím podporovaný penzijní produkt nechtěli využívat už v produktivním věku.
Příklad na penzijní produkty
Pan Vopršálek má už 2 roky smlouvu o Doplňkovém penzijním spoření (DPS), protože mu na ni přispívá i zaměstnavatel. Jinak by o tento benefit zaměstnavatele přišel, uzavřel DPS tedy zejména kvůli tomu (jako mnozí jiní). Pro jeho zaměstnavatele a tím i něho je to výhodné, z příspěvku neplatí daň ani zákonné pojistné. Pan Vopršálek jako správný investor ví, že když mu do důchodu zbývá ještě víc jak 20 let, nemusí se držet při zemi. Má tedy u DPS zvolenou dynamickou strategii, kdy přes 90 % z vkladů směřuje do akciových fondů. Takže tento produkt u něho funguje podobně, jako by držel nějaký globální akciový fond (mix světových akcií). Sám pan Vopršálek přispívá částkou 1 000 Kč měsíčně (tím si zajistil maximální státní podporu 230 Kč měsíčně, připisovanou čtvrtletně), zaměstnavatel mu pak přispívá 800 Kč měsíčně. Aby využil i daňových výhod, využil nabídky zaslané jeho penzijní společností zkraje prosince 2022, a vložil v prosinci na své DPS jednorázově navíc 10 tisíc Kč. Tato služba penzijních společností se zpravidla nazývá Daňový automat, Daňová optimalizace či obdobně (nabídka vkladu koncem roku navíc tak, aby se využily zčásti či plně daňové výhody). Penzijní společnost pak panu Vopršálkovi v lednu 2023 zaslala potvrzení, že může na daních uplatnit odpočet ze základu daně právě těch 10 tisíc Kč (částka nad hranici 1 000 Kč měsíčně za všechny měsíce roku). Kdyby pan Vopršálek vložil v prosinci jednorázově 24 tisíc Kč, mohl by uplatnit plný odpočet ze základu daně, pokud by však vložil víc (třeba 30 tisíc Kč), tak by stejně mohl ze základu daně odečíst jen max. těch 24 tisíc Kč. Pokud by nevložil nic (platil by jen těch 1 000 Kč měsíčně), pak by mu ani penzijní společnost žádné potvrzení nezaslala, nebylo by co do daní uplatnit.
4. soukromé životní pojištění (odstavec 6 z §15 ZDP)
Zde je to podobné jako u penzijních produktů, i záměr státu je stejný. Od základu daně lze odečíst částku, kterou zaplatíme na soukromé životní pojištění s rezervotvornou složkou. Tedy NE na čistě rizikové pojištění (např. úrazové bez investiční složky), ale na pojištění buď kapitálové, nebo investiční. Zde je to o něco méně výhodné než u penzijních produktů (kvůli nákladovosti takové pojistky). Pokud ale někdo takovou smlouvu má už z minulosti, nevyplatí se ji zpravidla rušit, pak je rozumné i tyto odpočty využít. Investor zde k tomu může přistupovat podobně jako u penzijních produktů: obojím jistí sebe na vyšší věk, zpravidla přes podílové fondy (u investičního životního pojištění) tvoří investicemi rezervu.
Pravidla a limity uplatnění
Odečíst lze ze základu daně částka vkladu účastníka po odečtení části, která spadá na zaplacení rizikových složek pojištění. Maximálně lze pak odečíst podobně jako u penzijních produktů až 24 tisíc Kč ročně. K Přiznání je třeba doložit potvrzení o částce, kterou lze odečíst, které zasílá příslušná pojišťovna automaticky během ledna, nejpozději v únoru (pokud smlouva splňuje pravidla pro daňový odpočet, tedy nesmí např. být umožněn částečný výběr peněz z pojistky před jejím ukončením). V prvním roce uplatnění této výhody by měla být přiložena i kopie pojistné smlouvy o příslušném životním pojištění. Pokud má někdo životních pojistek více, může odpočet uplatnit na všechny, částky se pak sčítají (a limit 24 tisíc platí na všechny dohromady). Pozor, podobně jako u penzijních produktů: zrušení dříve než umožňuje pro tuto výhodu zákon (dřív jak v 60 letech plus další omezení dle zákona) by znamenalo dodanit daňové odpočty až za 10 let zpětně.
Příklad na životní pojištění
Pan Vopršálek už má delší dobu investiční životní pojistku. Platí měsíční pojistné 780 Kč, z toho 280 Kč na rizika (smrt, úraz, invalidita) a 500 Kč na investiční složku. Investice má nastaveny do akciových fondů, protože do konce doby pojištění (60 let) má víc jak 20 let času, tedy akcie mu spíše vydělají. Pojistka splňuje zákonné podmínky pro daňové odpočty (je min. do 60 let, zakazuje částečné výběry, trvá víc jak 5 let). V lednu 2023 mu od jeho pojišťovny přišlo potvrzení dokládající, že může ze základu daně odečíst 6 000 Kč (celoroční pojistné mínus celoroční riziková složka). Pan Vopršálek se tak bohatě vejde do limitu max. 24 tisíc Kč za rok, celou částku může uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně. Pokud by pan Vopršálek měl např. ještě druhou pojistku, kde by mu pojišťovna v potvrzení umožnila uplatnit např. 19 tisíc Kč odpočet, už by narazil na limit. Mohl by sice uplatnit obě pojistky, ale tím, že součet by už byl 25 tisíc, mohl by uplatnit jen 24 tisíc Kč jako nezdanitelnou část za pojištění.
5. příspěvky odborovým organizacím (odstavec 7 z §15 ZDP)
Řada zaměstnanců je členem nějaké odborové organizace, která hájí jeho zájmy. Za to platí svým odborům příspěvky, typicky měsíčně srážkou ze mzdy buď pevnou částkou, nebo procentem z platu. Tyto příspěvky je rovněž možné (v níže stanovené výši) odečíst ze základu daně. Pro investora je členství v odborech určitou investicí do svého zajištění před pracovními spory, právními problémy atd., vždy dle toho, co dané odbory členům poskytují. Čili i toto lze chápat jako investici, a to do zabezpečení zaměstnance před pracovními problémy, spory se zaměstnavatelem atd.
Pravidla a limity uplatnění
Odečíst lze ze základu daně maximálně 1,5 % ze zdanitelných příjmů dle §6 (tedy ze závislé činnosti, typicky ze zaměstnání) nebo maximálně 3000Kč za rok, přičemž platí logicky nižší z těchto maxim, minimum stanoveno není. K Přiznání je třeba doložit potvrzení odborové organizace o celkových zaslaných členských příspěvcích v daném roce, které odbory poskytují v lednu až únoru.
Příklad na příspěvky odborům
Pan Vopršálek je ve svém zaměstnání členem odborů, kterým platí paušální členský příspěvek 240 Kč měsíčně. Jeho zdanitelné příjmy dle §6 jsou za rok 2022 180 000 Kč. Od odborů získal tedy v lednu 2023 potvrzení, že zaplatil za rok 2022 celkem 2 880 Kč za členské příspěvky. Dle pravidel uznání může uplatnit maximálně 3 000 Kč (což by splnil) a zároveň maximálně 1,5 % zdanitelných příjmů ze zaměstnání, což je u pana Vopršálka 2 700 Kč. Tento limit pan Vopršálek překročil, tedy v Přiznání může jako nezdanitelnou část základu daně za odborové příspěvky uplatnit jen těch 2 700 Kč, nikoliv zaplacených 2 880 Kč, které má na potvrzení od odborů.
6. zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (odstavec 8 z §15 ZDP)
Poslední bod z §15, kterým lze snížit základ daně. Pokud poplatník hradil nějakou zkoušku ověřující výsledky jeho dalšího vzdělávání (pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem), lze je rovněž odečíst. Nejvýše lze odečíst 10 tisíc Kč u poplatníka bez zdravotního postižení, u poplatníka se zdravotním postižením je limit 13 tisíc a při těžkém zdravotním postižení pak 15 tisíc Kč.
Další existující zvýhodnění
Existují i další zvýhodnění odečítající část základu daně, a to mimo zde rozebíraný §15. Například §34 umožňuje odpočty za výzkum a vývoj nebo za podporu odborného vzdělávání, to už ale nemá tolik s investicemi společného.
Tento článek rovněž nepopisuje přímé slevy na dani, zejména ty definované v §35ba či §35bb Zákona o daních z příjmů. Jde o slevu na poplatníka, na manželku, děti, pro studenty, invalidy, za umístění dítěte ve školce atd. Nejsou zde rozepsány zejména proto, že tyto slevy už nemají s investováním pranic společného. Jde spíše o podpory rodin, sociálně slabších skupin a podobně. Z příkladu v minulém díle víte, že na slevu na dani na poplatníka má nárok každý (v EPO už je dopředu vyplněná), další slevy už dle rodinné či životní situace.
A příště bude…
V příštím díle se budeme věnovat staronovému způsobu zdanění některých skupin příjmů (obnovenému od Přiznání za rok 2021), a to přes Samostatný základ daně. Tato metoda, pro nás investory uplatnitelná hlavně pro danění zahraničních dividend, eliminuje mnohé nevýhody danění klasicky přes (hlavní) základ daně tak, jak je to podrobně popsáno ve čtvrtém díle teoreticky a v pátém prakticky.
