Začátek investování aneb sněhová koule funguje

Když se zeptáte jakéhokoliv dlouhodobého investora „co bylo v jeho/jejím začátku nejtěžší?“, tak si dovolím tvrdit, že odpověď bude vždy stejná. A to, že nejtěžší je začátek, aby jste uvedli do sněhovou kouli (složené úročení) „do provozu“.

Když jsem před lety začínal, tak investor (díky Jack.N), kterého mi tenkrát představil známý (díky Michale), řekl, že budu muset vydržet pět let, než „se to zlomí“ a sněhová koule se začne sama z kopce valit. A ano, měl naprostou pravdu, sice jsem to zvládl o cca půl roku rychleji a to díky vyšším vkladům v druhém a třetím roce.

Při investování na finančním trhu totiž nemáte to, co je největším problémem, pokud se rozhodnete podnikat! A tím jsou náklady na rozjezd a provoz firmy.

To mi připomíná starý „ftip“ o fungování v letectví … víte jak vydělat milion, když budete (chcete) provozovat leteckou společnost? Začnete s miliony dvěma. Proč? Přesně proto co jsem napsal výše. Musíte nakoupit letadla, musíte pro ně kupovat palivo, musíte pro ně mít hangáry, musíte najmout piloty, letušky, zajistit jídlo pro cestující, platit letištní poplatky, atd. atd.

Nic z toho při investování na finančním trhu nemáte! Zde je největší problém složit prvních sto tisíc, aby Vám vydělali druhých sto tisíc … a je úplně jedno v jaké měně. Protože to je základ, který Vám díky složenému úročení pomůže vydělat těch druhých sto a pak další a další.

Proč? Protože, když začínáte, tak máte nula investováno … a jak se už na základní škole učí prvňáčci, tak nulu krát cokoliv je stále nula. A to přesně ten problém = nemáte nic, co by Vám generovalo budoucí příjem.

Ale v momentě, když už máte sto, tak Vaše další vklady, plus obdržené dividendové výnosy znamená, že se těch prvních sto začne násobit číslem větším než jedna … a tím vstoupí do hry právě výše zmíněné složené úročení. A jistě si každý dokáže spočítat, že jakékoliv číslo násobeném číslem větším než než jedna a pokračováním několik let v řadě, se toto číslo začne exponenciálně zvětšovat = složené úročení začne nést ovoce.

A to je přesně to, čeho chce (měl by chtít) každý investor dosáhnout. Protože díky tomuto kumulativnímu efektu „se to v určitý čas“ zlomí a investované peníze začnout generovat více peněz, než kolik tam investor/-ka vkládá.

Tím nejdůležitějším při investování na finančním trhu je tedy čas. Čím dříve začnete, tím méně peněz musíte na začátku vkládat, aby jste složené úročení „nakopli“. To je zároveň ten největší problém dnešní doby … tedy vlastně jakékoliv doby … i když já mám na to pádnou výmluvu, když mě bylo „náct“, tak zde vládli komunisti a tenkrát jakákoliv debata o financích byla považována za buržoazní provokaci nebo téma přímo odporné.

To se konečně v posledních letech změnilo a už i mladí (dvacet plus) se začínají o investování zajímat. Nechci se plácat po zádech, ale doufám, že i náš web k tomu alespoň trošku přispěl.

Výhodou dnešních mladých je právě čas, který na investování mají, jenže na druhé straně je zde problém „netrpělivosti“. Jak jsem uvedl na začátku, tak mě to trvalo 4,5 roku, abych složené úročení uvedl v život, což pro mladší generaci je doba naprosto nepředstavitelně dlouhá. Nebudu si nic nalhávat, být v jejich věku, tak by mi to nejspíš přišlo taky.

Problém dlouhodobého plánovaní se nám tu totiž zabydlel v posledních několika letech a obávám se, že tohle změnit bude chtít hodně trpělivosti, píle a času. A právě čas je to co dnešní třicátníci a čtyřicátníci nemají.

Demografie České republiky je totiž neúprosná (psal jsem o tom 1. část, 2. část) a obávám se, že dnešní třicátníci a mladší už žádný státní důchod mít nebudou … tedy budou, ale bude to tak směšná částka, že si za to nekoupí ani jídlo na daný měsíc.

Je sice pravdou, že naše vláda (i když je to slepenec a téměř výhradně levicová, v některých okamžicích až rudě komunistická), tak přeci jen byla schopna vygenerovat nápad pro dlouhodobé investování – Účet dlouhodobých investic (UDI). Osobně jsem doufal, že si vezmeme příklad z USA (účet 401k, účet IRA), ale „mysleli jsem to dobře, ale dopadlo to jako vždycky„. Ale alespoň nějaký posun ze současného stavu to je … sice by to mohlo být lepší, ale buďme rádi aspoň za tohle.

Co říci závěrem?

Kolik by měl mít každý naspořeno do důchodu je velmi těžké odhadnout/určit. Záleží to na mnoha faktorech, které nelze dnes buď vůbec odhadnout nebo jen velmi těžko. Jediné co si může investor dnes určit je, kolik bych v budoucnu chtěl z investičního portfolia měsíčně „vytáhnout“ pro svou měsíční spotřebu (náklady na živobytí).

V USA, kde tímto způsobem důchodci fungují již více jak 100 let je pravidlo čtyř procent. Tedy, že by Vám portfolio mělo vynášet (generovat dividendy) alespoň 4 % ročně, aby jste tyto peníze mohly každý měsíc vybrat a spotřebovat = aby jste nemuseli sahat na vložené peníze, která Vám alespoň tyto 4 % příští rok vygenerují .. znovu a znovu ….

Na Portu a Aktuálně se pokusili výši portfolia a možné generované měsíční částky odhadnou, rozhodně stojí za přečtení.

Dnešním nepřítelem číslo JEDNA je inflace, která znehodnocuje peníze ležící ladem na běžných účtech. Více jak 10 % dividendový výnos je sice velmi těžko dosáhnout, ale lépe dát peníze aspoň na nějaký spořící účet (dnes banky nabízí i 6 %), než je nechat nečině válet.

Nic Vám nevydělá peníze snadněji, než Vaše peníze, které dokáží generovat další peníze i když spíte! Mnoho lidí dnes bohužel nechává své peníze zahálet a dovolím si dnes tvrdit, že toho budou v budoucnu litovat.

I když někteří analytici dnes tvrdí, že ceny akcií ještě budou klesat, tak já si dnes nějaké akcie stabilní, velké a historicky ověřené firmy koupím, což mi bude v budoucnu generovat dividendový příjem, než abych nechal peníze ležet na bankovním účtu, kdy mi nevygenerují vůbec nic.

 

A nakonec si ještě udělám malou reklamu – pokud ještě nemáte účet a myslíte to s investováním vážně, tak zde jsou linky na registraci s bonusem:

• Registrujte se na Trading212 a dostaňte akcii do 100 EUR zdarma
• Registrujte se na Degiro a získejte 50 € na poplatky