Jak být finančně nezávislý aneb od plánování k realizaci

Tak jsem po delší době potkal známou, která se též dala na cestu DGI investování a položila mi otázku: „Tak kolik už máš zainvestováno?“ Zdálo by se, že je to otázka neškodná… ale!

Od určité výše investic je to otázka nevhodná a žádný investor by na ni neměl odpovídat… tedy alespoň ne přímo číslem. Tedy buď vůbec, tedy otázku přejít a bavit se o něčem jiném nebo naznačit „řád“ investovaných peněz. Např. jednotky desítek tisíc, pěti-místné číslo, apod.

Já obvykle odpovídám: „ještě ne dost, abych byl finančně nezávislý“.

Úvod

Otázka peněz a finanční nezávislosti není v žádných školách ve vyučovacích osnovách, až se mi zdá, že státu jde nejspíš o to, získat co nejvíce oveček závislých na státu, než aby se snažil lidi naučit s penězi pracovat a zajistit si vlastní prostředky na důchod.

Přitom to není zas až tak nic složitého, stačí k tomu papír a tužka, pardon, co to melu… vždyť je 21. století, takže gugl a excel. Zbytek už je jenom o tom, stanovit si počáteční podmínky, stanovit si cestu a její cíl a pak už jen udržet disciplínu, aby bylo stanoveného cíle (cílů) dosaženo.

Pokud jste se do toho ještě nepustili, tak se Vám to asi nyní bude zdát jako naprostá banalita… podmínky, cesta a cíl… to přeci není nic složitého, no ne?! A přeci tisíce lidí denně „finančně zápasí“^{(když si vypůjčím slovní spojení od Roberta Kiyosakiho)}.

Pokud jste ještě na své budoucí finanční nezávislosti nezačali pracovat, tak dnes se Vám pokusím shrnout, co byste si měli na začátku uvědomit, co si sepsat, jak si věci srovnat a kdy asi tak můžete s finanční nezávislostí „počítat“.

To by Vám mělo (alespoň v to doufám) pomoci se rozhodnout, zda se chcete stát finančně nezávislí a nespoléhat na almužnu od státu v podobě státního důchodu.

Nejprve malé opáčko, pokud jste nečetli, tak Vás odkážu na články ze září 2018 (Můj důchod aneb nechci se jít pást – první část a druhá část)… stále platné, příliš se toho od té doby nezměnilo… tedy kromě té ukrutně vysoké inflace, což je o důvod víc proč se o své peníze začít starat … tak, aby se Vám semi množily a ne, aby jen ztrácely na hodnotě.

Analýza

Je to první a jako vždy, ten nejtěžší krok. Zde zkrachuje nejvíce lidí, kteří se rozhodnou se svou finanční nezávislostí něco udělat. Proč? Protože „jde o peníze“ a nad tím se přeci nepřemýšlí. A navíc… myšlení přeci bolí, takže radši nemyslet. CHYBA!!!

Když se rozhodnete si koupit auto, tak se předpokládám nejdříve podíváte na několik výrobců, obejdete několik prodejců a porovnáte si jednotlivé modely. To samé musíte udělat i s penězi = nejdříve musíte provést analýzu odkud a kam rodinné peníze tečou.

Jistě, je to nuda si každý příjem i výdaj zapisovat a dělat si k němu poznámky, setkáte se jistě s poznámkami typu: „ty mi nevěříš?“, „ty kontroluješ za co utrácím?“, „to chceš účtenku i za rohlíky?“… na všechny tyto dotazy je jediná správná odpověď ANO!

Protože nejdříve musíte zjistit jak rodina s penězi hospodaří a teprve potom se můžete začít zabývat o jejich přesném směřování, aby Vám zajistily finančně nezávislou budoucnost.

Vaše peníze jsou Vaši zaměstnanci! Je tedy pouze na Vás, zda je necháte flákat se na bankovním účtu nebo je pošlete do světa, aby se Vám vrátily s více pracanty.

1. krok: zapisujte si příjmy a výdaje

Každý příjem a výdaj je třeba si zapsat. Nemusíte to nutně dělat každý den, já to osobně dělal vždy na začátku měsíce za celý předchozí měsíc… důležité je, aby jste měli opravdu všechny příjmy a výdaje… jinak nezískáte podrobný přehled, kam Vaše peníze tečou. Čím delší časové období, tím samozřejmě lépe, rok je asi to nejlepší pro celkový přehled, ale na druhou stranu „ztratit“ rok, než budete moci udělat další krok k finanční svobodě, je docela dost času.

Pro počáteční analýzu rodinného rozpočtu by Vám tak měly stačit dva až tři měsíce. Tím budete mít přehled o pravidelných i neplánovaných platbách. A dovolím si tipnout, že budete hodně překvapeni, kam všude peníze z rodinného rozpočtu odtékají.

Každopádně po těchto „dvou až třech“ měsících doporučuji v zapisování pokračovat dál, i když pokročíte k dalšímu kroku, abyste získali delší datovou řadu a mohli jste tak následně svůj plán doplnit či upravit.

2. krok: analyzujte zapsané výdaje

Nyní přicházi na řadu výše uvedená nejnudnější část^{(tedy asi jak pro koho, já si s čísly hraji rád)}, kdy si musíte nad zapsanými daty sednout a rozškatulkovat je do jednotlivých hromádek = dle příjmových a výdajových druhů.

Strana „má dati“ = příjmy, bude asi velmi krátká… pokud s finančním plánováním teprve začínáte, tak tam bude nejspíš jen Váš(-e) plat(-y). Ti co se již věnují například pronájmu nemovitostí, tak zde budou mít i příjem z pronájmu, apod.

A hned potom se vrhněte na stranu „dal“ = výdaje. Zde to jistě bude o dost horší… zde budou vyšší jednotky až desítky výdajů.

Ze všeho nejdříve si zapište pevně dané a opakující se výdaje = poplatky za byt, energie (elektrika, plyn, apod.), SIPO, hypotéky, školné, obědy dětí, atd. S těmi toho nelze příliš udělat, drobné úpravy asi budou možné, ale ne příliš. Doporučuji si napsat i kdy jednotlivé výdaje v měsíce platíte. Úpravou dne platby totiž lze získat lepší tok peněz na účtu, což může vést k velmi zajímavým výsledkům, ale o tom později.

Pojištění a daně (např. z nemovitosti) doporučuji do zvláštní kolonky, protože se platí většinou jednorázově jedou za rok, takže Váš rozpočet zatíží jen jednou a to v určitém měsíci roku a s tím je třeba počítat!

Ostatní výdaje si pak můžete roztřídit jak chcete, zde už se meze představivosti nekladou. Osobně ale bych nedoporučil víc jak čtyři až pět, protože pak to bude příliš nepřehledné. Já to například mám ve třech: výdaje na jídlo (restaurace, obědy, rodinný nákup jídla, apod.), výdaje na vše ostatní (pohonné hmoty, kosmetika, oblečení, kino, apod.) a jednorázové „nečekané“ výdaje (lednička, pračka, oprava auta, apod.).

3. krok: úprava výdajů

Pokud jste provedli analýzu, tak nyní máte před sebou tabulku (list papíru), který Vám říká, odkud Vaše příjmy přišly a kam následně odešly. Překvapení, že?

Díky tomu byste měli být ihned schopní říci, za co vyhazujete peníze z okna a tedy kde může tzv. ucpat díry = zde je nejvyšší potenciál rychlého/okamžitého snížení výdajů. Opravdu si musíte kupovat tři čokolády za 90 Kč týdně? Nestačily by dvě, jedna? Není náhodou v obchodě stejně kvalitní čokoláda od jiného výrobce za levnější cenu? Musíte si opravdu kupovat sprchový gel za 200 Kč? Nestačila privátní značka za 80 Kč?

Ano, jsou to jednotky až desítky korun na položce, ale až dojdete na konec Vašeho seznamu výdajů, sečtete možnou úsporu, tak Vám zaručuji, že Vám spadne brada, protože to budou stovky až tisíce měsíčně!

A když si tuto částku budete každý měsíc dávat stranou, tak za chvíli uvidíte velmi zajímavou částku… tedy i z mála se dá za celkem krátkou dobu odložit na investice opravdu zajímavá částka. Zde platí staré české „halíře dělají talíře„.

4. krok: aplikace v mobilu aneb obálková metoda

Dnes si již těžko budete dávát peníze do obálek nebo hrníčků jako to dělaly naše prababičky. Máme 21. století, takže mobil má v kapse každý a do něj existují desítky aplikací, které za Vás třídění Vašich výdajů udělají.

Důležité je, abyste správně Vaše výdaje třídili do příslušných „šuplíčků“… banky dnes již nabízí i různé obálkové nebo podúčtové třídění.

Důležité je, abyste, když něco budete platit, tak vzali peníze z příslušné položky/obálky/podúčtu.

Proč? Protože Vás to naučí stanovit si cíl(-e), které se následně budete snažit dosáhnout. Navíc to jsou/budou cíle dostažitelné a především měřitelné. Tedy budete vždy vědět, kolik peněz jste již uspořili a kdy si tedy danou věc budete moci dovolit koupit.

To je totiž velmi důležité pro Vaši psychiku a bude Vám to pomáhat se daných cílů držet a úspěšně je plnit. Protože cíle mají být SMART:

• S – Specific – konkrétní
• M – Measurable – měřitelné
• A – Achievable – dosažitelné
• R – Realistic – realistické
• T – Time-bound – časem ohraničené

Určení cíle

Stanovit si cíl své finanční nezávislosti se může zdát jako banalita. Proč? Protože málokdo si tuto částku dokáže přestavit, natož ji stanovit. Takže opět byste si měli sednout a určit si měsíční/roční částku, při které se stanete finančně nezávislými.

Určení této částky je naprosto zásadní, protože ve výsledku bude tato částka pro každého jiná a nelze ji tady určit paušálně pro všechny stejnou. Pro jednoho to může být 20 tisíc měsíčně, pro jiného 100 tisíc měsíčně. Výše této částky vychází z životního standardu každého jednotlivce či rodiny a životního standardu, na který je/jsou zvyklí. A také závislý na tom, kam jste se se svým životním standardem chtěli časem posunout.

Má to ale i sekundární dopad, kterým je, že díky stanovení svých cílů dokážete nejen ušetřit peníze, ale nakonec jich nebudete ani potřebovat tolik, protože se soustředíte na důležité věci.

Ve výsledku to znamená, že nebudete vyhazovat peníze za zbytečnosti, budete vědět odkud Vaše peníze přichází a kam Vaše peníze odchází a zda s nimi nakládáte efektivně.

Kolik času je třeba

Bohužel opět vysoce individuální a nelze říci přesný čas. Bude vždy záležet na předchozích krocích a jak s nimi naložíte. Bohužel žádná rychlá cesta = zbohatnout přes noc, neexistuje. Připravte se, že to může být v rozmezí osmi až patnácti let. Ano správně, nic rychlého, ale co druhá možnost? Chodit do práce až do sedmdesáti a pak doufat, že Vám stát dá deset tisíc důchodu a každý rok to o dvě stovky navýší. Není lepší se, klidně i 15 let, trošku omezit a pak pracovat méně a žít částečně z příjmů, které jste si za tu dobu vybudovali – nezávisle na státu a zaměstnavateli?

Samozřejmě s čím větším základem začnete a čím více dokážete ušetřit, tím kratší cesta k finanční nezávislosti Vás čeká. Čím vyšší zhodnocení se Vám bude ročně dařit, tím též bude cesta kratší, ale zde bych si dovolil varovat před neuváženým vyhledáváním vysoce výnosných investic, protože jak známo, tak čím vyšší výnos, tím vyšší riziko! A rozhodně nechcete vložit své těžce vydělané peníze do investice slibující 20 % zhodnocení, abyste zjistili, že jste o vše přišli a budete muset začít znovu od nuly!

Zde platí okřídlené: pomalu, ale jistě stále vpřed!

Sebeovládání

Pro dosažení jakéhokoliv cíle je třeba dodržovat jisté sebeovládání a pro dosažení finanční nezávislosti tomu není jinak.

Je třeba si nastavit pravidla, kterými se budete na své cestě řídit a která Vám budou dávat vodítka pro kroky následující. V tomto případě je tedy především nutné si nastavit pravidla, za co a jak budete utrácet a jak a kam budete investovat… a následně tato pravidla dodržovat.

Protože čím více budete na začátku investovat, tím rychleji se pomyslná koule začne z Vašeho finančního kopce valit a Vy postupem času již nebudete muset tolik odkládat… až si nakonec budete moci z investic část vybírat pro vlastní spotřebu a jednou budete moct z investic žít.

Vzdělání

Samozřejmě nejste na této cestě sami a zde na IG webu Vám můžeme pomoci, stejně tak i na našem fóru, kde je komunita investorů, kteří Vám rádi do začátku poradí.

A proč je nutné hledat sám(-a)? Bohužel se totiž investiční ani finanční gramotnost na žádné škole neučí, tedy alespoň ne v našem zapadákově.

Dobrou zprávou do začátku je, že to není nic složitého… sečíst příjmy, sečíst výdaje, výsledná čísla od sebe odečíst a musí Vám vyjít pozitivní číslo. Pokud ne, tak nezacházíte se svými penězi správně.

Je třeba překonat stigma, že o penězích se nemluví!

Finanční poradce

Pokud byste se přeci jen báli začít sami, tak je zde velké množství různých poradců, ale i banky si snaží urvat část tohoto trhu pro sebe.

Zde ovšem platí, že je třeba být extrémně opatrný, protože ne vždy jsou rady od poradců myšleny tak, aby pomohly Vaší peněžence, ale spíš tak, aby pomohly jejich peněžence – žádná rada není zadarmo a u rad finačních to platí trojnásob!

Do čeho investovat

Pokud jste úspěšně zvládli své výdaje a zbývají Vám peníze, které můžete investovat = poslat do světa vydělávat, tak přichází na řadu výběr kam.

Jako první každého v ČR napadnou nemovitosti. Proč již dnes NEinvestovat do nemovitostí jsem rozebíral v tomto článku a situace na realitním trhu se od té doby ještě zhoršila.

Ale na výběr je ještě mnoho dalšího, nemusíte se bát, že by investice u nemovitostí končily. Máte na výběr z mnoha fondů (zde velký pozor na poplatky), indexové ETF fondy, dluhopisy, akcie, komodity, forex (měny) a mnoho dalšího.

Než ale své peníze do čehokoliv vložíte, tak platí předchozí odstavec – nejdříve si vybraný sektor nastudujte, abyste znali pravidla fungování.

Tento plán byste si měli postupně sestavovat již v době přípravy (snižování výdajů), abyste ho měli připravený, jakmile dosáhnete naplánovaných úspor a začnete mít peníze na investování. To Vám taktéž pomůže zkrátit dobu k finanční svobodě.

A co dál?

Jak na cestu k finanční svobodě nastoupíte, tak až dosáhnete poloviny cesty, tak byste měli začít připravovat další plán. Proč další plán? Protože v momentě, kdy Vám Vaše investice budou dávat tolik, že nebudete muset chodit od rána do večera do práce nebo třeba již budete moci chodit do práce jen několik dnů za týden, tak najednou budete mít volných dnů v týdnu více, ne jen sobotu a neděli. Ale co najedou s tímto volným časem?

Výlety do hor, kina, divadla, válet se na pláži? To Vás bude bavit pár týdnů, možná měsíců a co potom?

Takže je třeba si postupně připravit i tento plán. Člověk prostě není tvor, který dlouhodobě dokáže nic nedělat, takže si budete muset stanovit nový cíl, který Vás bude bavit následovat v době, když již nemusíte chodit do práce, abyste zaplatili složenky.

Závěr

Ano! Finanční svobody může dosáhnout každý, ale je třeba pro to něco udělat a něco si na začátku odříct. Nic není zadarmo a peníze už vůbec ne!

Na internetu najdete mnoho příkladů, kdy někteří 10 let dřeli jako mezci, vše si odříkali, utráceli vydělané peníze pouze za naprosto nezbytné věci, ale ve svých 30 až 35 letech dosáhli finanční nezávislosti a dnes nemusí chodit do práce. Ano, samozřejmě, tohle je úplný extrém, ale je to krásný příklad toho, že když se chce, tak to jde.

Bohužel dnes v době vysoké inflace nebude omezování výdajů lehké, takže to holt nebude za 10, ale spíš za 20 let. Jenže pokud začnete ve svých dvaceti letech, tak jít do důchodu v 67 nebo 40 je opravdu rozdíl!

Stát se finančně svobodný může každý, tedy každý kdo chce… protože kde není vůle, není ani cesta.